Děcka jsou v pohodě

Začnu zajímavým faktem, že tohle je zřejmě jedna z prvních vlaštovek filmů, v níž hollywoodské hvězdy vypadají civilně a ženské představitelky nevypadají o deset či dvacet let mladší, než ve skutečnosti jsou. Stejně zajímavý je fakt, že tvůrci a distributoři prezentují tenhle snímek jako čistě nezávislý film, přičemž jeho vnitřní struktura, herecké obsazení i celkový desing má jasné prvky klasického filmu mainstreamového. Je to ,,jen" další snímek jedoucí na vlně odstartované tak normotvornou Americkou krásou. Režisérka Lisa Cholodenko ráda ve svých filmech bojuje s konvencemi, což se jí daří i v případě ,,Děcek". Je ovšem trochu kontroverzní, že zjevně záměrně významově upozaďuje a vlastně překračuje otázku výchovy dětí homosexuálními páry, v příběhu slouží tato zásadní otázka už jen jako východisko, přičemž podobný status quo je na celém světě spíše výjimkou než pravidlem. Ale umělci tak rádi předbíhají společenský vývoj... Děcka jsou v pohodě jsou příběhem partnerské krize ozvláštněné okolnostmi, partnerská krize je ale gró, stereotyp soužití zakouší tedy i ,,moderní" páry. Vtip je v tom, že tato krize je navlas stejná jako ve svazku klasickém, což je to nejpřínosnější zjištění. Mezi klasickým a ,,moderním" párem není žádný podstatný rozdíl, oba mají stejné problémy a jsou nuceny proplouvat stejnými úskalími. Nic víc, nic míň... (09.01.2011)

Film o súčasnom svete a nepriamo i tom, aké dôsledky môže mať na ľudský život moderná veda, ktorá sa vymyká z rámca toho, čo boli ľudia celé veky zvyknutí považovať za normálne. Mierne komická, mierne trpká dráma s vynikajúcim scenárom, ktorá nestráca nadhľad, švih, eleganciu a divákovi sa nesnaží nič nanucovať. Prosím Oscara pre Julianne Moore - toto je typ úlohy, ktorý jej neuveriteľne sedí :-) (23.01.2011)

Nebýt nedořešeného vztahu s otcem, zasloužilo by si to možná ještě vyšší hodnocení. Na filmu Děcka jsou v pohodě je samozřejmě nejlepší zobrazení vztahů v rodině, které působí velmi opravdově. Celé podání tohoto snímku se mi velmi líbilo. Tedy až na ten konec. Otce mi bylo zkrátka líto, jelikož mu na konci už nebyl dán žádný prostor. Do rodiny byl natolik zatažen, že by si to jako důležitá postava filmu podle mého názoru zasloužil. ~(4,1★)~ (31.07.2011)

V tomhle filmu se vlastně završuje proces zobrazování lidské homosexuality na filmovém plátně. Zpočátku znamenala absolutní tabu. Později se sice objevila, ale v takové pozici, jako má dnes pedofilie. V další fázi už se filmaři dívali na homosexuály s kapkou porozumění. Jsou přece nemocní, za svou odpornou deviaci nemohou. Zároveň využili gaye jako rekvizitu v komediích, takže narůžovělí cukrující pánové zaplnili filmová plátna. Zobrazováním lesbických vztahů se tehdy ještě filmaři vyhýbali, protože to neskýtalo takový komický potenciál. Čemu se smějeme, to nám připadá lidštější, takže přes trapné stereotypy tenhle vývoj přece jen pomohl změnit předsudky. Poté následovala vlna boje za práva homosexuálů. Každý aktivismus je ve své horlivosti dogmatický, a proto to často dopadalo způsobem, kdy byla lidská sexualita zobrazovaná jako vztah dvou mužů či žen a vyloženě jako okrajová a podivínská záležitost heterosexuální poměr. Děcka jsou v pohodě zobrazují současnost, kdy se aspoň v těch šťastnějších zemích a oblastech nemusí homosexuálové bát hlásit ke své orientaci. Režisérka ale šikovně využívá poslední kontroverze, jaká ve vztahu k homosexualitě zbývá - registrované partnerské vztahy a především rodičovství. S obojím mají mimochodem podle posledních průzkumů problém i v tradičně liberální Francii. Nedávno provedený průzkum prokázal, že s přijetím má potíže asi polovina populace. Děti pochopitelně lesbičky i gayové měli ve všech historických epochách, nemohli si obvykle totiž vybírat a na jejich potomcích to žádné deformace nezanechalo. Lesbický pár čelí ve snímku zásadnímu problému. Jejich dvě děti počaté přes spermabanku touží poznat svého biologického otce. Ukáže se, že mužský v rodině přece jen chyběl, a rodinná krize se nevyhýbá ani homosexuálním párům. Děcka jsou v pohodě jsou až překvapivě civilní a vkusně natočený film s výbornou ženskou dvojicí v hlavních rolích. Jeden by ani neřekl, že jde o velké hvězdy filmového plátna, dokonale se proměnily a nestydí se za své přirozené stárnutí. Celkový dojem: 80 %. (28.01.2013)

Nekonvenční způsob života a film o něm. Má ale štěstí, že ho vypráví naprosto přirozenou formou. Tak, že i když se tam dějí smutné věci, pořád nad filmem mám nadhled a hezky se mi na něj dívá. Upřímnost je to správné slovo. Nikde nic nenaznačuje, ani nepředstírá. Prostě jen představuje zvláštní život několika lidí tak, jak to prostě v životě chodí. Někdy těžce, jindy zase hladce, ale pokaždé se to musí nějak přejít. Do toho naprosto pohodová hudba a o jeden z nejpohodovějších filmů za poslední dobu je okamžitě postaráno. (31.01.2011)