Expres na západ

Jedna místnost a dva chlapi, to nezní zrovna moc zábavně. Když je však jedním Tommy Lee a druhým Samuel L., tak je jasné, že tohle za zhlédnutí stojí. Ale asi by to chtělo divadlo nebo kilometrovou úhlopříčku, aby divák alespoň čas od času projevil svou aktivitu pootočením hlavy. Takhle se prostě vizuálně nic neděje a to, že Bílý několikrát naznačuje opuštění místnosti, žádnou akci skutečně nepřinese. Síla je tedy v tom, co oba říkají, což je fajn, ale v kombinaci se statickou scénou to trochu uspává a tak si nejsem jist, zda jsem si do života odnesl tu správnou myšlenku. Jestli jsem si tedy nějakou myšlenku odnést měl. (15.01.2014)

Černý a bílý sedí u stolu a mluví o Bohu. Déšť, noc a jedna kuchyně. Kafe a cigára bez cigaret, chtělo by se říct. A napsal to největší současný americký prozaik, Cormac McCarthy. Ten film byl jak natočený pro mě. Miluju konverzační filmy a Vnější tmu i Cestu považuju za osobně zásadní díla. A když do toho ještě prší, ke spokojenosti není už potřeba mnoho. Ale chybělo mi víc témat, a když už teda jedno, tak zohlednit víc než jen dva protipóly. Scénář jsem výjimečně i pročítal a literárně je to dokonalé, ale obsahově tam prostě chybí výraznější myšlenky a práce s tichem je pojem tomuto snímků naprosto cizí. Atmosféra je ale jedinečná a podněty k zamyšlení mi to rozhodně dalo. (13.09.2015)

Dialogy a dva výborní herci. Dialogy, dialogy a zase dialogy... Ať už udělátě sebevíc zajímavější konverzačku, měly by jste jí vyplnit něčím víc než jen uvařením kávy a ohřátím večeře, protože pak začne být i sebelepší text v podstatě nudným. Zpracovat tolik informací najednou bez přestávky a v kulometném tempu mi dalo docela práci, proto jsem si film tolik neužil. Chtělo by to trošku zvolnit, jelikož obsahově to je jasná pětihvězda, herecky snad i šesti hvězda, ale ta celková "hratelnost" je bohůžel hodně omezená. The Sunset Limited musí divadlu slušet mnohem víc.3,5* (02.04.2011)

Zajímavý námět, šikovné zpracování formou one man - eh oprava: two men show - v podání výborného S.L.Jacksona a T.L.Jonese. Celý film je v podstatě o neustálém dialogu a vyměňováním názorů mezi těmito dvěma postavami. Špatné to nebylo, ale vzhledem k tomu, že na tento film musíte být naprosto soustředěni a musíte naslouchat každému slovu, které je vyřčeno, abyste se vžili a pochopili tento film, mám s tím problém, jelikož na filmy koukám před spaním, kdy už mozek vypíná. (30.04.2013)

Není to životní pesimismus, podle Cormaca McCarthyho (zřejmě asi nejlepšího žijícího spisovatele Ameriky) prostě svět takový je a nazírá se na něj skrze optiku dvou stárnoucích mužů, kteří si jím cestu prošlapali po svém, aby se pak sešli v bytě jednoho z nich a zapředli rozhovor o tom, že setrvat tady není jednoduché; pro někoho možná laciné lamentování a (filmové) zklamání, pro mne upřímná zpověď člověka, kterému věk dovoluje stát se filozofem zrovna tímto způsobem, a zážitek spirituálního rozměru. (03.03.2011)