Megamysl

Po všech stránkách skvělá zábava. Výtečný scénář, nápaditě si pohrávající s comicsovými schématy, narvaný nejen nápady, ale také odkazy na žánrovou klasiku, k tomu pekelně rychlé tempo, nepřetržitá palba vtípků, skvělé slovní přestřelky, několik překvapivých zvratů, nápaditě vystavěné charaktery v jejichž čele trsá sympaticky hyperkativní modrý pohodář, který jede do akce po Higway to Hell. Spíše než s často zmiňovaným "padouchem" by se hodilo srovnání s Úžasňákovými, ale i tady myslím obstojí se ctí a může se bez obav postavit mezi nejlepší animáky poslední doby. (29.04.2012)

Ústřední trojici můžeme vzhledem k soundtracku číst i jako hudební ikony – pány scénáristy zastihla během psaní smrt Krále popu do té míry, že Megamind připomíná Michaela Jacksona, ambiciózního outsidera s úžasným talentem, kluka z ghetta, o němž se prozpěvuje v singlu Bad, který film uzavírá. Metro Man s načesanou kakadu představuje reminiscenci na Elvise Presleyho, o jehož smrti se vedou dodnes pochybnosti – tzn., že není obživlý mrtvý (zombík), ale umrtvený živý (pohřešovaný), který se může kdykoliv vrátit a spasit svět, z čehož film celkem neporytě čerpá. No a výlupek vší záludnosti a krutosti, rival Titan, který si umínil rouhat, vraždit a znásilňovat, prostě dělat něco špatného, to jsou ty osmdesátky, ten ne úplně přizpůsobivý hardrock, který zaznívá při pustošení města v rytmu Welcome to the Jungle od kalifornského kvintetu Guns N' Roses, za jehož rachotu vrhají Titanovy perutě smrti svůj stín na Metro City a proměňují jej v nehostinnou džungli. (05.03.2011)

Po prvých minútach som mal pocit, že sa bude opäť jednať o predpubertálny pojašený animák, ale moje obavy sa čoskoro rozplynuli. Napriek všadeprítomnému humoru a akcii je badateľná irónia a parodizovanie superhrdinov všetkých druhov. Jekkylovský modrý zloduch má priestor na charakter a to určite ocenia dospelí diváci, takisto treba dať uznanie nepredvídateľnému deju, ktorý sa odlišuje od podobných príbehov tohto žánru. Po Planéte 51 spred roka som sa opätovne pobavil na animovanom snímku. (10.12.2010)

Scénář: Alan J. Schoolcraft, Brent Simons .. I'm Bad, I'm Bad. You know I'm Bad. You Know, Hoo! _ Dobrá, dobrá, dobrá. V tomto pomysleném souboji "špatných" pro mne bude konkurent Despicable Me vždycky až dvojkou, protože ze schématu nakonec mnohem lépe vyplouvá MegaMind, i když mi v úvodu lehounce drhla. Naštěstí se neutopí v infantilitě a jde si svojí satirickou cestou. Za rok 2010 v animácích patrně stříbrná pozice, co se Hollywoodské produkce týče (kde s přehledem vítězí Toy Story 3), a celkově spíše to lepší, v čem se Dreamworks kdy namočil. Nejde sice o prvoplánově zábavnou, natož nějak třeskutně vtipnou podívanou, naproti tomu se chytře a zajímavě pracuje s konceptem (anti)hrdinů a rozhodně tím znalé nenudí. 75%. (07.01.2011)

Pro piškoty jistě hodně zábavné, pro dospělé lehce úsměvné, ale nadprůměrné. Jako v jiných animácích najdeme i zde toho "druhého", který má za úkol pobavit drobnými vtípky. Konkurence je však silná, animáků roste jako hub po dešti, a když se tak svou megamyslí zamyslím, tak Megamysl nepřináší nic nového. Nenadchne, ale nenudí... 60% (16.02.2011)