Tomb Raider

Lara Croft on Uncharted Territory aneb poslední křížová výprava za mumií Björk, která se povedla. Mix gamingové estetiky a realismu je pořád dost nevyvážený, ale Uthaug umí hodně příjemně vybalancovat digi balast a fyzické pojetí akce. Plus Vikander je skvělá, drzá, rebelující a kopající do koulí očekávání těch, kteří rádi přihoňují nad výstřihem. Bavil jsem se skvěle a prvně doufám, že tahle party bude pokračovat! Rozhodně jedna z nejlepších videoherních adaptací. (25.06.2018)

Kdo u tohohle live action gameplay fetiše cítí napětí, je buď retardovaný, nebo dítě bez vkusu. O čem jiném než napětí by dobrodružná akce měla být? Jo aha, prý o tom, že je to jako hra. Nepochopení rozdílu obou médií v praxi. A to je prvních půl hodiny slibných. Jo, než to začne být jako hra. Alicia je samozřejmě v rámci materiálu skvělá. (14.03.2018)

Pokiaľ bude chcieť byť filmové spracovanie verné jeho hernej predlohe, nikdy nebude tombraider-ovský príbeh niečím, čo by sa zarylo hrubými písmenami do análov akčného žánru. Veľmi pozerateľný film, príbehovo sa snaží o trošku hlbšiu myšlienku, najmä úvod nám ponúka trošku inú Laru ako sme boli zvyknutí v predchádzajúcej sérii. Dnes už klasická stávka na teenagerovské obsadenie mi trošku vadilo, ale nakoniec to nebolo až také infantilné ako sa spočiatku zdalo, že bude. Príbeh ale stroskotal na snahe o Indyho v ženskom pubertálnom rozhraní, kde logiku stráca nielen dej ale miestami aj akcia. Tá sa snaží byť za každú cenu cool, ale miestami je to tak veľmi preexponované, že by ste tomu neverili ani v hernej sérii. Za mňa teda fajn oddychovka na jedno zhliadnutie, ale na obranu musím povedať, že o chlp lepšia ako tá v silikónovej verzii spred sedemnástich rokov. 60%. (05.03.2019)

Hodně váhám mezi 3 a 4* vlastně i teď, když o tom tři hodiny po skončení filmu píšu. Jako absolutní negramot v rámci počítačových her mi bylo tradičně úplně šumák, jak moc je to hře věrné, a zajímalo mě jedině, jestli se snad poprvé v historii filmových adaptací PC blbin fakt dobře pobavím - a v tomhle ohledu jsem převelice potěšen. Tomb Raider je naprosto vyspělý dobrodružný akčňák, který dokáže zapracovat očekávané postupy a vzorce počítačových her (vývoj titulní hrdinky s postupným odkrýváním a upgradováním jejích schopností, zpomalovačky při heroických útěcích či skocích atd.) do funkčního retro příběhu, který se prokopává k závěru skrze očekávaný, ale velice sympatický řetězec těch nejmilovanějších klišé z dobrodružných bijáků převážně od Stevena Spielberga (letadlo nad vodopádem aka přívěs nad útesem ve dvojce Jurského parku; finále pod zemí aka všichni Indiana Jonesové dohromady). Krásná a přesvědčivá Vikander, charismatičtí West a Goggings, spolehlivý Junkie XL a skutečně výborný střih akčních scén.... Žádného vyloženě wow momentu se sice nedočkáme a prostě jsme to všechno už viděli v ještě lepším provedení ve zlaté éře žánru, ale takhle poctivou a zároveň zábavně hravou poctu jsem vážně nečekal a neubráním se ani prvotní spokojenosti, ani těm prozatímním čtyřem hvězdičkám... (19.03.2018)

Vedle Wonder Woman působí Lara jako chudá příbuzná (hráče videoher asi producenti vnímají jako méně silnou diváckou skupinu než čtenáře komiksů). Všehovšudy čtyři prostředí (Londýn, Hongkong, ostrov, hrobka), s výjimkou vodopádu nikterak okázalé akční scény a v podstatě jen jedna (vycházející) hollywoodská hvězda. V kontextu snah o stvoření plnohodnotné akční filmové hrdinky jde nicméně o lehký pokrok. Lara Croft v podání přirozeně hrající Alicie Vikander je naprosto uvěřitelná. Dvojice scenáristů (Geneva Robertson-Dworet napsala taky Captain Marvel) neexperimentovala a nabízí tradiční origin příběh, který nehráče přehledně zasvětí do světa Tomb Raidera a hráčům nabídne uspokojivou porci „backstory“ a množství přímých citací ze hry. Lara je nám dvojicí úvodních akčních scén představena jako žena, která sice nevyniká ohromnou fyzickou silou, zato dokáže vymýšlet „lišácká“ řešení problémů. V obou případech zatím každopádně selhává. Silná, sebevědomá, byť nikoliv neohrožená, ale poměrně věrohodně zranitelná akční hrdinka se z ní stává až poté, co začne aktivně řešit své „daddy issues“. Vzniká dojem, že všemi prezentovanými schopnostmi, z nichž za některé vděčí otci (řešení hlavolamů, lukostřelba), disponovala od začátku, pouze jí scházela vnitřní rovnováha, protože v jejím životě chyběla ona otcovská figura. V tomhle ohledu je navenek progresivní film hrozně tradicionalistický (vlastně podobně jako Poslední z Jediů – dosaďte za Marka Hamilla Dominica Westa a dostanete prostřední část filmu). Rodinná linie, zastoupena zprvu zejména flashbacky, je ovšem zdatně zakomponována do hlavního vyprávění, posunuje děj, vysvětluje hrdinčiny motivace, pomáhá překlenout delší časové úseky, kdy se postavy někam přemísťují. Pokud jde o přínos libovolné scény pro vyprávění, nelze Tomb Raiderovi nic vytknout. Skoro žádná hluchá místa, kdy by nás přestalo zajímat, co bude dál (camea Nicka Frosta mohla být kratší, nebo žádná). Všechno je hezky propojené a navazuje na sebe. Možná až moc hladce a přímočaře. Akční scény jsou dostatečně různorodé a výrazně videoherní (a demonstrují, jak se Lara zdokonaluje v jednotlivých oblastech – souboj tělo na tělo, útěk před pronásledovateli, skok do dálky), tempo nepolevuje. Uthaug stejně jako ve Vlně předvádí perfektní ovládnutí řemesla a znalost principů klasického hollywoodského vyprávění. V rámci akčního žánru to vůbec není špatné, jen doufám, že pokračování, pro které si film v závěru trochu zdlouhavě a příliš okatě připravuje půdu, nebude stejně přehnaně opatrné. 65% (15.03.2018)