Šílený Max: Zběsilá cesta

Motorizované akční peklíčko, kterému dodává krev Tom Hardy (a to doslova coby trasfuzák na kapotě) a hlavně jednoruká Charlize Theron coby Furiosa s drsným přístupem a zároveň sentimentem v oku. Hudbu přidá auto s bubeníky a nepříčetný heavymetalový kytarista, který z nástroje vrhá oheň. K tomu Miller připojí další desítky originálních nápadů, zábavně děsivá nomen omen pojmenování lidí i věcí (města Brokovice a Ropanov, drtikol, Rictus Erectus či tyčáci), občas zrychlenou akci evokující všudypřítomné šílenství, nabité honičky na začátku a konci, žádné směšné dialogy – jen minimum nutné konverzace, nekonečnou postapokalyptickou pustinu, témata jako rozpad civilizace, matriarchát nebo válka o ropu…a je z toho písečná road-movie desetiletí, kde nic jako bezpečnostní pásy, zdravý vzdoušek nebo vychlazené pivko neexistuje, neboť Pustině vládne zuřivost, vaši nádorovití parťáci a Aqua Cola./// Film však mohl být ještě víc nechutnější, odpornější a atmosférou zoufalejší. Navíc krev je kvůli filtrům a barevnému ladění méně konstrastní, ale vlastně není vůbec čas rány sledovat a nechat postavy fňukat, protože jde o téměř non-stop jízdu, v níž motory vytuněných aut přeřvou vše živé. [Kino, 2D s titulky, 2x] (13.05.2015)

Mad Max: Fury Road je nejprogresivnějším blockbusterem dekády. Kupodivu tak činí právě tím, jak moc je staromilecký. Žádné převratné hrátky s narací, bez novátorských CGI efektů - prostě ryzí radost z vyprávění, přímočarost. Všechny ostatní blockbustery okolo odcházejí na hambu, protože se ukazuje, jak jsou sterilní a generické ... Mám je rád, ale oproti Mad Maxovi působí jako chudí příbuzní. Miller předvádí film z jiné galaxie, galaxie auteurských megafilmů, které vymřely s odchodem Nového Hollywoodu. Někdo z Warner Bros. však jeho bizarní a maximalistické vizi post-apo světa uvěřil a daroval mu přes 200 mega. Miller z nich udělal něco tak božího, že jste to snad neviděli. Do detailu promyšlená výprava i děj (!), vysoustružená režie, nevídané ztvárnění žen - akčních hrdinek... Mad Max je opravdu film roku, možná i dekády, každopádně však jedna z největších událostí, kterou jsem kdy v kině viděl. (15.05.2015)

Hardy není Gibson a Charlize Theron coby Furiosa je zajímavější a důležitější postava, než Max, ale to vůbec není na škodu. Miller totiž servíruje nepopsatelné pandemonium, kde jedna šílená scéna střídá druhou. Fakt mě bavil Nicholas Hoult a vlastně všichni ti bílí psychopati, kteří jsou fakt skoro přesnou filmovou verzí Psychů z Borderlands. U hodně starších filmů píšu, že by to už dnes natočit nešlo, a jsem rád že jsem se mýlil. Nekompromisní nářezy evidentně stále ještě žijí. (16.05.2015)

Vadila mi délka, a docela dost, ale vlastně nic jiného. Musím uznat, že je ten film je nečekaně pohlcující a vtahující do svého světa. Líbilo se mi, že Miller komunikuje s publikem výlučně skrze vizuální akci, při téhle stopáži mě to ale neudrželo. Sedmdesát minut a bylo by to pro mě geniální audiovizuální peklíčko, se dvěma hodinama ale vím, že jsem to viděl naposled. (13.05.2015)

Měl jsem dlouho dopředu obavy o to, jestli George Miller během minulých třiceti let definitivně nezcvoknul. A jak se ukázalo, zcvoknul... ale rozhodně velmi originálním způsobem;) A výsledkem jeho práce je vizuálně dokonalá (opět spolupráce s věhlasným kameramanem, držitelem Oscara a několikanásobným nominantem k tomu) přehlídka fyzických degenerátů, která díky stylizaci asi nejvíc připomíná Třístovku, a která je mnohem víc Fury Road než Mad Max. Max Rockatansky je tu totiž asi do poloviny filmu v podstatě pasivním účastníkem děje, a jeho největší akce v druhé polovině filmu se odehraje mimo záběr (vážně). K tomu bouří nebo dojem etických dilemat a minulých traumat navozuje překvapivě rozmanitá hudba, a co je hlavní, odehrávají se naprosto neskutečné a nevídané kaskadérské kejkle. Nechápu, jak něco takového technicky jde natočit, a už vůbec mi hlava nebere, jak je možné, že něco takového někdo byl ochoten zafinancovat, protože - a to je největší průšvih čtvrtého Maxe - tady nedává smysl naprosto nic:) A přitom by bylo tak zajímavé dovědět se něco o tom, jak celá Immortanova říše funguje... ale to není a myslím, že ani nikdy nebylo Millerovou ambicí. Tenhle sedmdesátiletý blázen se prostě potřeboval vybouřit, a povedlo se mu to naprosto dokonale:) Kde jinde najdete cisternu s mateřským mlékem, davy vzývající "V8", a hlavně postapokalyptický ekvivalent válečného bubeníka/vlajkonoše v podobě soundsystému s osmi bubeníky a s kapelmajstrem bez očí, na gumě, a s plamenometem v elektrické kytaře?:)) Jedině v comicsech, řekl bych. Doomsday se svými obtloustlými skotskými pankáči, motokrosem a kankánem je ve srovnání s Fury Road úplné nic. Tenhle film je v jednotlivostech naprosto zvrácený, v celku nedává nejmenší smysl, je výsměchem postavě Mad Maxe jak jsme ho znali, a přesto si nemůžu pomoct, a zíral jsem přikovaný očima k obrazovce na to, co se dá ve filmu vytvořit. A to se mi nestalo už opravdu hodně dlouho. Takže co s tím? Je to neskutečný nářez, ale trvá dvě hodiny, a jakékoliv rozmluvy kohokoliv o čemkoliv naprosto selhávají. Jo, to když se tu nepříčetně řve (a že se tu řve hodně;)), to je jiná:) Dát tomu osmdesátku, to bych si asi musel nafackovat. Ale rozhodně je to pozoruhodná a naprosto nekompromisní událost filmových dějin. 70% (14.11.2015)