Taková moderní rodinka

Seriál sice nacpaný vtipy, ale extrémně doplácejí na záplavy moralizování. Sestava plná homosexuálů, kolumbijců, tlusťochů, prcků, starců a samozřejmě ideálního obyčejného středotřídního bílého páru ve středním věku s trojicí dětí ve věku školka-škola, je přímo líhní pro ponaučení, dojemné prozření, teatrální odbourávání předsudků a především vyzdvihování rodinných hodnot. Každý díl tak končí nekonečným štěstím v rodinném kruhu, kde jsou všichni spokojení a mají se rádi. Krok za krokem si našel "důstojného" nástupce. Ale jinak je čemu se smát a to je hlavní. (09.01.2012)

Jestliže How I met your mother byl nástupce Přátel, tak Taková moderní rodinka je nástupcem Kroku za krokem. A ikdyž jsem Step nikdy nemiloval, jen jsme se kamarádili, tak s Modern family jsme na třetím rande a je to čím dál lepší! Tam, kde mi přišly některé postavy Stepu jednorozměrné s nuceným humorem, zde působí každý přirozeně a hlavně vtipně. A navíc se dá mnohem lépe s jejich každodenními problémy ztotožnit. Díky početnosti a odlišnosti postav vám nemají šanci začít jednotlivci lézt na nervy a zároven si zde každý najde svého favorita (Phil, Jay). Doufám, že jim ještě pár sezon uvolněnost zůstane a nenastoupí křečovitost jako u spousty jejich předchůdců (viz. výstavní příklad HIMYM). (22.11.2013)

Myslím, že by se s několika prvními sériemi měla přepsat definice Famicomu, čili Family Computer, někdejší japonská verze amerického NESu, u nás známé pod všeříkajícím názvem "videohry". Toto je totiž prvních pár řad Famicom - FAMIly sitCOM - jak řemen. Někdejší sitcomová hvězda Ed O'Neill, hrdinové krátkotrvajících sitcomů Zpátky do studia a Spolužáci Ty Burrell a Jesse Tyler Ferguson a spousta dalších kralují tomuto pseudodokumentu o životech v jedné větší moderní (hodně upper-middle class) rodince. Se stárnoucími dětmi má tento seriál skutečně velkou šanci na úspěch (hahaha, číst si zpětně komentáře je občas velká zábava, zejména, když se člověk splete), protože zvedat v první sérii s každým dílem kvalitu nahoru je velice obdivuhodný výkon. Je to velká změna po klasických rodinných sitcomech, kdy zde je práce s kamerou a exteriéry skvěle vyvážena se vším ostatním, herci pomrkávají po kameře a i to má někdy přímý dopad na jejich život. Tento sitcom má budoucnost. Podíval jsem se díky tomu na The Office, vydržel chvíli, ale po čtvrté sérii jsem to musel odložit. Oproti tomu toto ve čtvrté sérii stále neztrácí údernost, asi nejlepší kombinace scénáristů a herců, zasloužili by si více cen. Ve čtvrté sérii jim dech nedocházel, ovšem s přibývajícími sériemi už ano - dokola se opakující dějové linky (a často ani ne moc vtipné, jmenovitě za všechny vztahové drama Mitch-Cam), zakrnění některých postav, ubraný situační humor, ironická kombinace nevyužití celého spektra hlavních postav a zároveň často přemrštěný počet příběhů na epizodu. V pozdějších epizodách je tam i znát odtržení od reality nejen sitcomovou logikou, ale i "first world problems" logikou. Nesympatické postavy přibývají, sympatické postavy odcházejí a s nimi často i humor a/nebo srdceryvné momenty. EDIT: 9. dubna 2020 - Ničím nevyčnívající finále jdoucí ve šlépějích sezón posledních. I tak to bylo hořkosladké loučení (alespoň pokud se někde nechytne spin-off) a jest pravdou, že pokud jsem teď a tady, tak pro mě tento seriál musel něco znamenat, alespoň jednou v životě. Což je pravda. "It's hard because not everybody gets to have what we have." That much is true. (13.06.2010)

Tenhle sitcom mi sedl od prvních epizod. Zatímco u jiných se usmívám či se občas zasměju, u Modern Family se opravdu často řehtám jako málokdy. Přitom jde o humor velmi inteligentní, civilní a ze života. K tomu skvělí herci hrající dokonale napsané postavy, ve kterých se každý najde. Tohle nemá chybu, doufám, že to tak dlouho vydrží! (26.02.2011)

Čím déle jsem zhlédnutí každodenních trablů klanu Dunphy/Pritchett/Tucker/Delgado odkládal, tím jasněji jsem tušil, že až se k němu jednou zvládnu propracovat, bude to stát za to. A jsem moc rád, že jsem měl úplnou pravdu. Všichni přítomní jsou totiž nějakým způsobem střelení, uhnutí a všelijak jinak kouzelní, a díky tomu mám vlastní širší rodinu zase o něco raději. Třeba právě proto, že ve městě, kde jsem vyrůstal, takové lidi potkávám (konkrétně Alex a Phila, což je možná důvod, že mám právě je dva v seriálu nejradši). Druhá silná zbraň Rodinky pak spočívá v rozdílnosti humoru u jednotlivých domácností. Zatímco Cam a Mitchell umí díky přirozené, a přitom patřičně rozevláté melodramatičnosti Erica Stonestreeta dohrát i tu sebebanálnější zápletku do turbulentních divadelních otáček, o kousek dál se naopak hraje na zdánlivě jednoduchý kontrast po klidu toužícího Jaye a temperamentní Glorie. V českých končinách má taková linka těžší život, protože v tuzemsku je "mezinárodně" vztahové hemžení přece jen okrajovou záležitostí, takže mohou některé gagy padnout na neúrodnou půdu. Možná i kvůli tomu si spousta diváků dodnes myslí, že vtip spočívá v tom, že si sexbomba vzala staršího páprdu pro peníze, což je za prvé velká škoda a za druhé zcela špatně. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ale Claire, Phil a jejich ratolesti. Ona má na starost všechno, on je milionový otec, ale nemožný manžel, který svými rozhodnutími doslova a do písmene páchá dobro. V kombinaci s výbušným trojlístkem potomků se jedná o seskupení, které bych jednou velmi rád měl doma a zároveň o tak dokonalou chemii, která působí, že ani nepotřebuje scénář, snad jen námět, do kterého onu geniální pětku stačí hodit. Až do samého konce bohatých jedenácti sezón neuvěřitelně stabilní (byť nevyhnutelně stále méně specificky rozpoznatelný) životabudič, kterému v rovinně rodinného sitcomu nebylo rovno a navždy i podívaná, která dokázala v jediné minutě rozesmát i dojmout. P.S.: Gotta fix that step! (20.05.2015)