Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví není žádná legrace. Na to přijde i paní vedoucí prodejny nábytku, která je tak mizerně placená, že se dopustí zpronevěry. Když sluchátka stojí 350 Kčs, hadříky klidně tisícovku, nové pneu 1600 Kčs a na knížce je pouhých 3300 Kčs, je zaděláno na problém. Lidé v socialismu žili bídně a peníze měli například ti, kteří jezdili vydělávat do zahraničí, jak nám bylo připomenuto. Samozřejmě, tak to tvůrci nemysleli, ale s odstupem času jde tato lidská tragédi na vrub systému. Jinak Věra Galatíková je jako obvykle vynikající, stejně jako Luděk Munzar. Role Víznera a Hartla jsou malé, o to spíše překvapivé. Tehdejší účes Simony Stašové jí předurčil také jasnou roli. ()

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009) ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Kradnúť sa nemá. Každý to vie a predsa každý kradne, dnes, aj za socializmu. Keď to bolo neúnosné, tak mal potenciálnych zlodejov odradiť takýto film. A možno aj odradil, lebo ten dopad na rodinu a vzťahy je vykreslený skvele. Scenár a herci aj pri tak banálnej zápletke s krádežou zdanlivo malej sumy vytvorili hustú atmosféru vyšetrovania a väzenia, že by sa inscenácia nestratila ani v konkurencii známejších filmov. –––– Ahoj mami. Moc tě pozdravuju. Už se těším až zase budeš doma. Táta s Ivetou se snažej vařit, ale moc jim to nejde. –––– Pane doktore, je možné, aby se děti zřekli svý mámy, když udělá něco, jako já? ()

topi 

všechny recenze uživatele

Všechny doslova převálcovala Věra Galatíková svým civilním hereckým projevem. Byla to jedna z našich nejlepších hereček, to je bez debat. Zápletka je vcelku jednoduchá, za komančů byla zpronevěra těžký zločin, který se trestal tvrdým žalářem. Do nešťastné situace se tak dostala hlavní hrdinka této psychologické inscenace, která končí jejím uvězněním a příběh pokračuje v navazující televizní hře - Kdoví, kdy začne svítat. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Dceruška chce nový hadry, synáček chce nový sluchátka a jejich matka to jejich neustálý kňourání už jednoho dne nevydrží a v práci zpronevěří nějakej nábytek za 20 litrů. Z dnešního pohledu těch 20 litrů nevypadá jako nic hroznýho, ale tenkrát za to hrozilo až 10 let za mřížema. To bych si asi dvakrát rozmyslel. Samozřejmě se poměrně rychle zjistí, že ten nábytek někde chybí, takže maminka kvůli pár hadříkům a sluchátkám skončí v kriminále, což neni zrovna dvakrát veselá situace pro nikoho z rodiny. V 70. a 80. letech se podobnejch televizních inscenací tady natočila hromada. Na většinu z nich si po pár dnech ani nevzpomenu. Tahle patří k tomu lepšímu. Jsou to takový lepší 3 hvězdy. Skoro jsem měl nutkání přidat ještě hvězdu za naprosto krutopřísnou mikinu asymetrickýho střihu, ve který přišel frikulín Zounar, ale přecejenom na 4 hvězdy tohle neni. Jinak tady vidim, že existuje ještě nějaký pokračování Kdoví, kdy začne svítat. Asi se na to taky podívám. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama