Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komedie režiséra Františka Filipa Jedna kočka za druhou je postavena na dominujícím hereckém výkonu Jiřiny Bohdalové. Po pět let se v Divadle na Vinohradech hrála hra Jiřího Hubače "Dům na nebesích", jež je předlohou tohoto filmového zpracování. Vděční divadelní diváci se rádi a hojně chodili dívat na představení s oblíbenou herečkou, pro niž byla role svérázné prodavačky Kláry přímo napsaná. Jakoby se rovnou počítalo s tím, že vyzrálé umění a osobní šarm hlavní představitelky dokáží překlenout slabiny nepříliš originální zápletky. Při realizaci divadelní inscenace se to skutečně podařilo a i představitelé ostatních rolí si dokázali vybudovat prostor pro vytvoření životných postav. Tvůrci filmové verze tedy dobře věděli, oč jde. V rekordně krátkém čase – sedmnácti natáčecích dnech – a s nízkým rozpočtem se pokusili vrátit k tradici české komedie, založené především na dobrých hereckých výkonech a filmařském řemesle. Režisér František Filip se zhostil svého úkolu s citem pro míru a vkus. Vyvaroval se násilných aktualizací textu, ponechal příběhu jeho komorní ráz i stylizaci dialogů, zdůraznil civilnost prostředí i uměřenost komediální nadsázky. (Česká televize)

(více)

Recenze (65)

topi 

všechny recenze uživatele

V dnešní době je už moc přebohdalkováno, že už mě to pomale leze krkem. Tohle je ovšem pro Jiřinu Bohdalovou mega mega sólo a celej film s přehledem utáhne jen ona sama. Výborná je i Simona Postlerová v roli afektované Eriky. Film byl distribuován do kin a pamatuju si, že v 93. na něj vyšla recenze v Cinemě a tam to pěkně zplivali. Já jsem po delší době snímek shlédnul znovu a musím říct, že vůbec není špatný, právě naopak! Divadelní představení Jiřího Hubače "Dům na nebesích" jsem sice neviděl, ale tohle rozhodně žádný průser není. Koneckonců František Filip byl vždy zdatný filmový i televizní režisér a svoje kvality potvrzuje i zde. Tohle je vyloženě příběh ze života a vypravuje o všem, co život obnáší. Radost, starost, hořkost i smutek. Krásné motto, které zazní téměř v závěru je k zamyšlení... "Čím víc se známe, tím míň toho o sobě víme"....Jiří Hubač - znalec lidských srdcí. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Třináct let, která uplynula mezi záznamem divadelního představení DŮM NA NEBESÍCH a jeho převodem do KOČEK, nemohlo pronikavě změnit ani tvůrčí síly vynikající české herečky, ani těch okolo ní tím spíš, že se jedná o neméně skvělé herce i tam, kde nemohlo nedojít ke změnám (tj. prakticky ve všech případech). František Filip patří k nejvýraznějším osobnostem televizní dramatické tvorby, ale s textem divadelní předlohy ani on 13 let poté nemohl dělat zázraky; tvar divadelní hry, navíc vynikající divadelní hry světových parametrů a úrovně, nejde znásilnit ani sebegeniálnějším počinem. Citlivá adaptace, skutečný režisérský čin, možný v takto daných východiscích, byla zvládnuta skvěle a jemná filmová řeč nanejvýš jemně a s pietou za ty, kteří již nemohli nastoupit (těžce nemocný Miloš Kopecký skvěle nahrazený Josefem Somrem, výborná Simona Postlerová nahražující jedinečnou Hanu Maciuchovou, totéž platí o Petrovi Nárožném), dokázala převést jevištní projev do kultivovaného, neméně výrazného alternativního tvaru. Jiřina Bohdalová byla stejně jedinečná jako ve svém tehdejším vinohradském působišti (způsob, jakým uchopila svou úlohu, v něčem jakoby připomínal její legendární Fany) a skvěle postihla vzestupný emancipační Klářin vývoj. Ponechání dobových kulis v jejich věcném kontextu je nutné považovat za další přednost typické filipovské jemnosti a noblesy. Ne, neviděli jsme dvě různá představení a ani dva různé filmy; to by bylo nadsazené konstatování. Není ale možné plést si žánry a mechanicky přiřazovat kvalitativně odlišná východiska a dovozovat navazující apriorní soudy, které naznačují výhradně determinovanost svých autorů. O to více a lépe následně oceníme a doceníme nadčasovost Hubačova, Filipova i Bohdalové dramatického - ale i filmového - činu. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Děvkař, invalida nebo zbabělec? Toť otázka, ale já se spíš ptám, bylo-li to bance Moravia třeba tolik zhyzdit český film? Bez jejího vkladu by zřejmě byla Jedna kočka za druhou solidním TV počinem, podobně jako Zámek v Čechách, ale takto jsou některé dílčí klady utopeny ve zbytečně nejisté režii a vpravdě negativně okořeněny výkony hysterické Postlerové, nevšedně špatného Postráneckého, tragické Zawadské a neuvěřitelného Vydry. ()

Jazzzz 

všechny recenze uživatele

Tak tento film se mi doopravdy líbil. Taková megera jakou hraje Jiřinka Bohdalová v tomto filmu se nevidí, ale ke konci co to? Vždyť ona má dobré srdíčko... Nejdřív to vypadá, že veškerý její život je složen z všeobecného mínění. Nemá svůj názor, vše dělá pro druhé a žije jako ti druzí. Ke konci se však ukáže ve svém pravém světle. Její bráška, za mlada taková nicka si dovede domů děvče, které má za sebou dost ošklivou zkušenost s muži a okolí do kterého se dostane to není schopné akceptovat. Doopravdy výborný film o tom jak jsou starší generace netolarantní a odmítavé k něčemu novému. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Znám i jako divadelní hru Dům na nebesích. Přenést divadelní hru na filmové plátno bývá často pěkný oříšek. Co funguje na divadle, už nemusí nutně fungovat na plátně nebo v televizi. Dávám tři hvězdy za výborné herecké obsazení, kterému kraluje Jiřina Bohdalová společně s Petrem Nárožným. Klára byla dobrosrdečná ženská, která by se rozdola, ale malinko to přeháněla. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se ve Frýdku-Místku a Velvarech. (M.B)
  • Jiřina Bohdalová nebyla z filmu nadšena. Mnohem raději má divadelní představení podle kterého později film vznikl. (sator)
  • Neherec Karel Bělohradský ztvárnil postavu taxikáře, kterým byl i v civilním životě. (M.B)

Reklama

Reklama