Pýcha národa

Nebýt Hanebných panchartů tak opravdu neví, co bych si o Pýše národa mohl tak myslet (snad to, že Eli Rotho si asi rád hráje na nácka, byť má ksicht výstavního obyvatele gheta v Polsku v roce 1942:-)). Takto to beru jako bonbonek skvělého filmu a důkaz, že Tarantino má svého psíka Rotha opravdu rád a snaží se ho co nejlíp prostrčit k režírování. Takže Pýcha národa je prakticky filmem o jejich nesmrtelném přátelství, které snad nedopadne jak kamarádičkoství Hitlera a Röhma-http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_R%C3%B6hm (21.05.2010)

Němci by nic takovýho v tý době nebyly schopný natočit....takovej styl střihu-montáže se objevil až v 60. letech.....ale jasně, nejvtipnější na tom celym neni vyřezanej háknkrojc do podlahy, ale to, že v reálu by se Američani s nějakou historickou památkou určitě nepárali... :))) Viděl sem filmovou verzi i ten kraťas...mimochodem....Už v samotnym filmu mi to přišlo jako nadsázka.....ale v pohodě.. (25.09.2010)

Pýcha národa je velký film, který je natočen Aloisem von Eichbergem pro Josepha Goebbelse a německý filmový průmysl. Při jeho natáčení myslel na film budoucnosti - nacistický propagandistický film. Jediný opravdový film. Natočil dílo, které doopravdy zachycuje sílu Německa. Pýcha národa je něco opravdu speciálního, protože to vlastně není film. Je to něco … je to prohlášení. Je o pýše, je o válce. Je o boji za svůj cíl. Je to jako boj Davida s Goliášem. Máte neporazitelného nepřítele, ale také mladého muže, který bojuje za své ideály. Byl to velmi nákladný film. Byl drahý, padl na něj celý roční rozpočet UFA, což je ale v pořádku, protože se jedná o mistrovské dílo. Režisér byl velmi mladý, ambiciózní a také velmi dobrý, protože udělal vše, co po něm Goebbles chtěl. Pro Eichberga to byl jeho nejvýznamnější film. Je vzrušující, nabízí napětí a drama. Akční scény jsou skvělé. Promlouvá vám do duše. A ten mladý herec, Frederick Zoller, je učiněný krasavec. Je tak přesvědčivý. Hloubka a cit, které číší z jeho výkonu, jsou prostě úchvatné. Hitler ten film velmi podporoval. Dokonce poskytl citát na plakát, což filmu opravdu pomohlo při propagaci. Něco jako „Na Pýchu národa budete pyšní.“ (20.03.2011)

Eli Roth po sérii úspešných béčkarských krvákov (CABIN FEVER, HOSTEL) v roku 2007 (HOSTELOM 2) dočasne skončil nakrúcanie vlastných celovečerných hororov a išiel do učenia k Tarantinovi. Hral mu v AUTE ZABIJAK, pre GRINDHOUSE nakrútil trailer na neexistujúci slasher THANKSGIVING a hral „hráča baseballu“ v NEHANEBNÝCH BASTARDOCH. V nich je mladý Nemec (Daniel Brühl) pýchou národa po tom, čo sám z veže vystrieľa stovky vojakov a Goebbles o tom nakrúti film. Práve ten sa rozhodnú v závere vojny využiť nepriateľské vojská, keď sa jeho premiéru v kine rozhodnú obohatiť o bombový atentát na Hitlera. Eli Roth tento fiktívny film skutočne nakrútil a to ako 7-minútový čiernobiely kraťas. Ťažko hodnotiť dialógy, príbeh či postavy, nič z toho tu v podstate nie je – ako ukážky v NEHANEBNÝCH BASTARDOCH mi to sedelo viac, v „celej“ 7-minútovej verzii mi to pripomenulo „najkrvavejšiu scénu v kinematografie“ z HORÚCICH STRIEL 2. (25.05.2011)

Krátký film, který, i když natočil Eli Roth a i když to působí dost debilně, by mohl ve své době být skutečnou propagandou. Německý voják kosí zástupy Amíků a přitom je mu ve tváři vidět, jak se u toho baví. Německo nadevše a Amerika jako banda zbabělců. A je to přesně tak, jak jsem psal: debilní, propagandistické, ale i poutavé a zábavné. (24.01.2011)