Pýcha národa

Krátký film, který, i když natočil Eli Roth a i když to působí dost debilně, by mohl ve své době být skutečnou propagandou. Německý voják kosí zástupy Amíků a přitom je mu ve tváři vidět, jak se u toho baví. Německo nadevše a Amerika jako banda zbabělců. A je to přesně tak, jak jsem psal: debilní, propagandistické, ale i poutavé a zábavné. (24.01.2011)

Nebýt Hanebných panchartů tak opravdu neví, co bych si o Pýše národa mohl tak myslet (snad to, že Eli Rotho si asi rád hráje na nácka, byť má ksicht výstavního obyvatele gheta v Polsku v roce 1942:-)). Takto to beru jako bonbonek skvělého filmu a důkaz, že Tarantino má svého psíka Rotha opravdu rád a snaží se ho co nejlíp prostrčit k režírování. Takže Pýcha národa je prakticky filmem o jejich nesmrtelném přátelství, které snad nedopadne jak kamarádičkoství Hitlera a Röhma-http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_R%C3%B6hm (21.05.2010)

Tak originální bonbónek sem fakt nečekal! Na ploše šesti minut nedokáže nudit a Eli nám servíruje jeden kill lepší než druhej a občas proloží výbornym vtípkem. To vše s naprosto vážnou tváří Daniela Brühla, zmítanou všemožnýma emocema. Navíc má Zoller snad ještě větší body count za minutu než John Rambo v do Pekla a zpět. Maximální zábava... A "Making of" taky stojí za vidění. Nejlepší bonus z panchartího dývka. (19.02.2011)

O čem to je? Frederick Zoller se stal chloubou německého národa, výstavní skříní armády třetí říše. 4 dny dokázal sám vzdorovat americké přesile......Co já NATO? Eli Rothovi jdou trailery. Thanksgiving byl to nejlepší z Grindhausu a Nation's Pride pokračuje v nastolém standartu. Daniel Brühl jako německé válečné eso a hrdina s puškou v ruce nemá chybu. Palí jednu krutou hlášku za druhou, ani jedna nemine cíl. Jenom by mě zajímalo, kdo tento film produkovala a za koho se ve skutečnosti Tarantino považuje:-) (06.09.2009)

Jo pokud jde o recesi, tak v tom jsou pánové Quentin Tarantino a Eli Roth „mistři“. Především však druhý jmenovaný by se měl více soustředit na natočení kvalitních filmů (celovečerních), protože právě s jeho kousky mám občas dost velký problém, je vůbec shlédnout až do konce. Tenhle ujetý kousek si však nezaslouží býti zbytečně moc kritizován, protože jako „propaganda a vtip“ posloužil docela dobře. Divák se nad jeho naivitou zasměje, nábojů tu bylo vystříleno opravdu požehnaně a bylo vidět, že hlavní hrdina si to dosyta užíval – „fofrem bych ho obsadil do dalších nepostradatelných“… (27.07.2017)