Michael Jackson's This Is It

Ťažko hodnotiteľný film, ak vôbec o film ide. This Is It naozaj pripomína skôr bonusy ku koncertu, ktorý by bol na DVD... Lenže tým, že vystúpenia zo skúšok sú zostrihané tak, že máte celé pesničky, celkom dobre to funguje ako náhrada záznamu koncertu. Navyše si môžete vychutnať skvelé scény, ktoré mali byť na koncertoch premietané. Jacksonov spevácky ale hlavne tanečný výkon je obdivuhodný. Na mňa to fungovalo... (04.04.2013)

Obrovská mediální událost a bublina doprovázená neskutečným humbukem o auře něčeho vyjímečného konečně dorazila do kin. Jen 2 týdny promítání, předem vyprodané lístky, dosud neviděná stopáž posledního nedokončeného megakoncertu popového krále, davy nedočkavých a smutnících fanoušků. Co víc si může člověk stojící za tím vším přát? Pokladnička obrovských rozměrů je na světě, i když se jedná o pouhý dokument o již padlé popové ikoně, fanoušků je pořád dost, stejně jako SW fanatiků :) Tak proč nevydělat nějaký ten peníz navíc?...Jistě, že můžete tvůrce oprávněně obviňovat, že film vznikl jen z finančního hlediska (což také zákonitě nemusí být pravda), ale z toho, co jsem viděl na plátně, tomu tak možná není. Because This is it. This is film made only for fans. Pro nikoho jiného. Každý právoplatný cynik či škarohlíd odsuzující podobný styl hudby shodí film jako komerční hloupost o nějakém zpěvákovi a nechápe, proč kolem toho dělají všichni takový humbuk. Jenže on to byl fakt někdo, protože jinak by na něj nepřišlo tolik lidí. Celá stopáž je poskládána z Michaelových nejslavnějších kousků, které bohužel, dle jeho vlastních slov, nezpívá naplno, protkáná minirozhovory s různými členy štábu a zidealizovanými mladými komparzisty, kterým se spnil životní sen. A všichni k Michaelovi vzhlížejí. Jakmile se objeví na scéně, nenajde se nikdo, kdo by mu odporoval, všichni s ním souhlasí, podporují ho, mají dobrou náladu a jsou sami součástí něčeho velkého. Sice Michaelovy slova : ,,God bless you. We're all family." a podobné řeči o sjednocení světa díky lásce mohou působit trapně a vyumělkovaně, ale vůbec se tak nejeví, protože nejsou součástí nějakého scénáře. Víte, že je Michael myslí vážně. Během některých momentů opravdu zamrazí v zádech, jako například při písni Earth Song, kde se všechna ta slovní prohlášení spojí do krásného kontextu jedné skladby. Ač je stopáž na dokument možná příliš dlouhá, neztrácí tempo a dokáže díky bravůrnímu prostříhání materiálu umocnit pouhé "rehersal" skladby na velmi dobrou posluchovou a stravitelnou úroveň. Vím, že je mé hodnocení zřejmě umocněno tím, že Michaela poslouchám kudy chodím, ale film je velmi dobrým zavděčením se fanouškům, kteří budou celou tuhle maškarádu žrát i s navíjákem. Já ji osobně žeru, ale naviják pořád spolknout nemůžu:) Přesto je má subjektivita na nejvyšší možné úrovni. A rozhodně je pozitivní. Heal the world! (03.11.2009)

Ani já nijak netrpěl.. co jsem očekával, to jsem dostal a jen si zas a znovu uvědomil, co za génia Jackson byl!! Sic se pod kůži nezaříznul tak, jak bych si asi přál a jasně, tohle poslední loučení mělo zabírat místo spíš jako bonusový materiál na disku z velkolepého koncertu, žel, osud tomu chtěl jinak a na comeback už nezbyl čas. (22.08.2010)

Nejprve bych chtěl upozornit, že jsem se nikdy nepočítal mezi Jacksonovy fanoušky. Kdybych to měl přirovnat, tak já a Jackson to bylo jako já a rajská. Nemusím ji, nevyhledávám ji, ale když je někdy na oběd, tak ji sním. Ale i mnou trhlo, když jsem se 26. června (pamatuju si to, protože ten den se rozdávalo vysvědčení) ráno dozvěděl, že je mrtvý. A následovala Jacksonmánie, která neměla obdoby. Jeho CD se stali nejprodávanějšími, najednou se vyrojilo mnoho fanoušků, většina měla i trička "The King of Pop“… Tohle byl jeden z důvodů, proč jsem tak dlouho váhal, zda jít na This is it do kina. Nakonec jsem šel a opravdu se to vyplatí. Zazní tam songy, které já považuju za vrchol Jacksonovy kariéry (Black and White, Thriller, Heal the Word) je tam ukázáno, kolik energie ještě Michael měl, jak velká čest to byla pro ty, kteří se na té show mohli nějakým způsobem účastnit… Při některých momentech (ano, nebylo to jen jednou) mi v kině projel mráz po zádech… Jackson byl rozporuplná osobnost, ale i já jsem si díky tomuto uvědomil, že titul "The King of Pop" mu opravdu patří. Škoda je, že mi celkový zážitek stále srážel pocit, že tento "film" není o poctě tomuto králi, ale o tom, vydělat na Michaelovi nějaké ty peníze… Proto dávám "jen" čtyři hvězdy. (25.11.2009)

Jak to chodí v dnešním světě populární hudby? Naleštěná hvězda vyleze na pódium, párkrát otevře pusu na playback, předvede pracně nadřený kotrmelec nebo smyslně zakroutí zadkem a publikum se může zbláznit. Všichni jste viděli, že Michael byl jiný. Byl to profík, kterého nikdo neobelstil, vše na pódiu si řídil dle vlastní představy, přesně věděl, co a jak chce. Jeho hudba měla poslání, a to i přesto, že se pohyboval právě v popu. Tedy v tom hudebním žánru, který je především o komerci. Občas mě zarazilo, že s ním spolupracovníci mluvili jako s malým dítětem, vzpomněl jsem si na jeho údajné pedofilní skandály, hvězdný manýrismus. Na každém si však můžete něco najít. Pro mě zůstane Michael navždy geniálním hudebníkem, tím pravým a jediným králem popu. Na závěr bych si rád rýpnul do těch z vás, kteří v komentářích remcají nad formou filmu. Vždyť bylo přeci od samého začátku jasně upozorňováno na to, že se jedná o záznamy z příprav koncertu. Co jste tedy čekali? Pokud se vám to prostě a jednoduše jen nelíbilo, beru. I když nechápu. Ale je přeci skvělé, že se k nám dostalo něco takového. This is it! P.S: Byl to hezký večer, Alčo... (11.11.2009)