Michael Jackson's This Is It

Jako koncertní film to nemá dost energie, což je pochopitelné, jelikož nešlo o koncert, ale o přípravy na něj. A jako dokument o pozadí jedné velké show je to zase příliš dlouhé a plné zbytečného poplácávání ve stylu pitomých DVD bonusů, kde se jen všichni vzájemně ujišťují, jak jsou skvělí. Tohle zkrátka není ono, jen přípravy na to, co tím mohlo být. A o tom jsou ty hodiny bonusů, které výrazně překračují stopáž samotného dokumentu. Třeba čtvrthodina o kostýmech připravovaných pro M. J. předvádí neuvěřitelné kousky. Ano, mohly to být největší show na světě. (23.11.2009)

Vzhledem k okolnostem si nelze představit hodnotnější epitaf. V This Is It se v přesném poměru mísí nostalgie, nadšení a smutek - nostalgie prostupuje v souladu s narůstajícím počtem hudebních pecek, které vaše uši vítají jako starého známého, nadšení narůstá s rozkrýváním chystané, energické a nápaditostí prošpikované show (světelné efekty, filmařsky nápaditý videodoprovod, taneční čísla, akrobacie, duety, obří objekty na pódiu atd.) či záměru přiblížit sound originálnímu mixu z původních alb a smutkem film začíná, pokračuje i končí. Film se vyjma několika nutných superlativ z úst Jacksonových spolupracovníků zdržuje zhodnocení titulní persony, jejíž osobnost, sílu a životní filozofii (potažmo pravou tvář bez mediálního překroucení) lze s přehledem vypozorovat už z několika málo segmentů ze zkoušek, kde je mj. znát MJův perfekcionismus, vlídnost, mírná naivita a vedle výtečné kondice i počínající únava. Na plný počet to This Is It nedotáhne kvůli koncertní části, která je a navždy bohužel zůstane pouze jakýmsi demem (slabší sound, dva úhly kamery s nestálou kvalitou obrazu, absence speciálních efektů), skutečná podoba skvostně vyhlížející show, tak jak si ji Michael představoval a jak ji film předznamenává, již nikdy nespatří světlo světa. This Isn´t It, čímž se film i Michael zároveň řadí mezi špičku nedokončených projektů/předčasně zemřelých legend, nad nimiž s oblibou, smutkem či fantazií, co by kdyby, smutníme. P.S. Ať hodí kamenem, kdo po projekci nedošel domů ve stylu moonwalk a nepořídil si výběr těch nejprovařenějších hitů. :) (30.10.2009)

Upřímně mě tenhle dokument nikterak nedostal. Ano měl jsem nebo mám Michaela Jacksona moc rád, byl to opravdový umělec a možná největší persona druhé poloviny 20. století. Osobnost, kterou znají všude na světě. Spousta nesmrtelných hitů, ale když si můžu vybrat mezi tímto dokumentem, který mimochodem mi ničím extra okouzlujícím k srdci nepřirostl, anebo výběrem videoklipů Number Ones. Dávám přednost vyběru hitů. Přece jen Michael měl klipy vždy nádherně udělané a originální, navíc se s nimi krásně vzpomíná. Tento dokument, kdy se člověk přece jen trošku dívá pod ruce samotného zpěváka a tanečníka, nikterak bombastický nebyl. Navíc i výběr hitů mohl být o něco lepší (chybí Dirty Diana, Bad nebo Stranger in Moscow) (03.02.2010)

Koncepce: Kenny Ortega .. Není to nejlepší hudební dokument. Není to nejlepší „videoklip“ Michael Jackson. Přesto, je to ono! Nebudu zastírat, že mám hudbu, kterou tvořil Michael Jackson, rád a jeho samotného jsem si, i přes řadu kontroverzí, vážil. Jinak bych do kina v premiérový den asi nešel.. Přesto jsem drobné obavy měl, ale ty byly po pár minutách zality přívalem světel a hudby. This Is It vyloženě jako plnohodnotný dokument nepůsobí dostatečně, jde více o zážitek a prezentaci nedodělaného projektu. A ten funguje. Nořil jsem se do světa příprav šňůry This Is It postupně víc a víc a do poloviny dokumentu jsem byl místy několikrát skutečně nadšený (černobílé montáže, Why Why, 3D Thriller, ..). A to ty moje nejoblíbenější písně (Black Or White, Earth Song, Heal The World) na program teprve měli přijít… Že může být pódiový koncert tak megalomanský, nápaditý a vypiplaný jsem si nedovedl představit. I sám Michael Jackson se zdál být ve slušné fyzické formě s plným tvůrčím zápalem, vynikajícím zpěvem a důrazem na hodnotný efekt na návštěvníky koncertů. Také Kenny Ortega odvedl kus kreativní a produkční práce. Je škoda, že to nevyšlo. Je škoda, že to skončilo. Král popu, Michael Jackson, přesto žije. Uvnitř. Navždy. (29.10.2009)

Popravdě nevím co bych tomu mohl vytknout. Za mě nic. Tady jde právě o Michaela a jeho připravovanou show, která by byla určitě úžasná. Dokument zachycuje MJ, kterému není jedno, jak koncertní podoba a jeho písně vyznějí. Musí být po jeho, což je dobře. Během sledování jsem si musel několikrát pobrukovat písně, případně jsem poklepával nohou. Musím smeknout. (30.10.2009)