Psychoville

Psychoville je něco jako retardovaný kamarád, kterého musíte mít rádi. Vidíte spoustu nedokonalostí, křeče, ve kterých se zmítá, ale nakonec si stejně uvědomíte, že to co ze sebe vypotil je docela dobré. Psychoville mi v mnohém připomíná snahy amatérských filmařů o natočení něčeho velkého. Vzhledem k nedostatku talentu a finančních prostředků se většina z nich hrne do natáčení za běhu vymýšlených šíleností. Většinou z toho vzniknou nepříliš zajímavé snímky, které ocení jen hrstka diváků (ta hrstka, co zná protagonisty, či se podílela na natáčení), ale občas se vynoří něco, co jistým způsobem zaujme. Ač se tenhle nenápadný seriálový počin dá, co do produkčního i tvůrčího pozadí, s amatérskou scénou srovnávat jen velmi těžko, svou nápaditostí se jí přibližuje mnohem více než „první lize“. Znatelné je to jak na charakterech hlavních postav – těch nenormálních se tu sešlo opravdu požehnaně – tak zejména na použitém humoru. Ten se většinu stopáže drží jen kousíček od naprosté trapnosti, a pokud se mu do ní podaří spadnout, velmi rychle zase vymanévruje zpět. Psychoville má rozhodně daleko k seriálu pro každého, určitému spektru publika se ovšem trefí do vkusu dokonale. (10.01.2011)

Nijak převratná dějová zápletka, spíše naopak se tu jedná o příběh už mnohokrát použitý ve filmech i seriálech. Co (nebo spíše kdo) tuto ministerii dělá pro mě zajímavější oproti ostatním, jsou postavy a jejich neotřelé a černo-humorné situace do kterých se dostávají. Vtípky a atmosféru jsem si užíval hlavně díky někdy až divadelnímu vystupování herců. (27.09.2009)

Hodne prijemny prekvapeni. Bohuzel jen sedmidilnej serial na pomezi mezi uchylnym cernym humorem a hororem, to spojeny paradnim tajemnym pribehem, kde se postupne odhalujou osudy jednotlivejch postav, jejich minulost, co je vsechny spojuje a o co tu vlastne jde. A ze to jsou hodne zajimavy postavy, zenska myslici, ze jeji panenka je zivy dite, sprostej jednorukej klaun, slepec sbirajici plysaky, trpaslik s superschopnostma a retardak obdivujici masovy vrahy a pak vedlejsi postavy, ktery nejsou o moc normalnejsi. No a navic vsichni vypadaj radne nechutne, hnusne a postizene. Tvurci si taky tak trochu zadelali na dalsi serii, takze se sice v zaveru vse vysvetli, ale zaroven to pusobi trochu useklym dojmem. Takze ja jsem maximalne spokojenej, 7 atmosferickejch dilu se zajimavejma, uchylnejma postava a paradni cernej humor, jasnejch 5*. (10.04.2010)

"Hororové prvky" jsou krásným černým a hlavně britským humorem podané tak, že jsem si sledování seriálu náramně užila (to jsem vůbec nečekala). David a jeho matka byly asi nejlepšími postavami, jejich tancování na místě činu, jejich drbání nebo když maminka Davidovi předžvýkala klobásu a držela ptáčka při čůrání; zkrátka s nimi byly nejlepší situace. Další krásně výranou postavou klaun Mr. Jelly mi hned padl do oka. Nicméně pravého britského (černého) humoru je tam až požehnaně, což já mám moc ráda! Druhá série byla v mnoha směrech překvapující, že děj vyústí až k takovému tématu jsem rozhodně nečekala. "Debbie, pohlídáš mi něco? - Kočku? Jsem alergická na kočky. - Ne, nic živého. - Mrtvou kočku?" Oblíbené postavy: David a jeho matka, Mr. Jelly.. (26.01.2012)

Šílené, vtipné a veřejnoprávní. Takže Sajkou made in UK. Polovička Ligy se vrátila ve formě a opětovně mě dobře bavila. Ve čtvrtém díle první série se potkáme i se třetím do Ligy - Gatissem. Obě série mají výborné nápady a několik nehorázných point. Postavy Lomaxe a Knihovníka - to je to pověstné Comedy gold, které má i mimo ostrovy tak dobrý zvuk. Upjatá Imelda se taky povedla. Vůbec herecké výkony ani nemá cenu vyzdvyhovat. To musí každý soudný divák vidět, co neskutečného Steven a Reece předvádějí. (11.07.2011)