Já, padouch

Scénář: Ken Daurio, Cinco Paul .. Moji užší část topky (5 osob) zasáhl 47 týden roku 2010 nějaký podzimní virus infantility, protože jsou momentálně na 88% s čímž rozhodně nemohu korespondovat. Já tam viděl přílišnou podbízivost a malou měru zábavy pro dospělého diváka, který zrovna nejihne při pohledu na tři dětské (a jistěže patřičně milé) postavičky, které se dostanou do společnosti výstředního zlodějského esa. Tak trochu průšvih jako Horton - pro ty, co jsou v obraze to myslím stačí.. ___ Králem padouchů je MegaMind. (28.11.2010)

Naprosto pohodova zabavna kravinka, s misty lehce infantilnim humorem, hlavne diky bande poskoku, ktery vypadaj jak maly banani. V druhy pulce to sice na muj vkus az zbytecne moc tlaci na tu udobrovaci, dojemnou notu, kde se pan zaporak spis zajima o tri holky, ale i presto to vetsinu casu dokaze bez nejakyho poucovani bavit. Zadnej poradnej pribeh tu vlastne neni, proste takovy saskovani nekolika zaporaku s jejich hi-tech hracickama a zbranema, povedena animace, prijemnej dabing a superhrdinska hudba. Takze o nejakej animak roku se fakt nejedna, ale bavil sem se dobre. (27.11.2010)

Nechala jsem se přesvědčit, že Padoucha musím vidět, protože se mi to bude líbit a budu se u toho náramně bavit. Jedna postava tam je mi prý hodně podobná. Já důvěřivá podlehla a film si opatřila. Podlehla jsem přesvědčování přes intuitivní odpor k těm pinožícím se poskakujícím žlutým nesmyslům vydávajícím divné zvuky a tupě se hihňajícím. Jedna postava mi tam je skutečně podobná. Je to ta, co se chová rozumně, racionálně a trapně se nepitvoří (ne, není to ten pes). Ty oživlé křupky vydávající pištivé zvuky mě neskutečně sraly, zlý matfyzák křísil k životu moje dávno pohřbená traumata z mládí a dobře jsem se u filmu bavila jen ve chvílích, kdy jsem se odcházela podívat, co se děje za okýnkem mé automatické pračky. Lidský masochismus je nekonečný. Schválně, jestli je druhý díl jenom stejně blbý, nebo jestli se podařilo vytvořit zhůvěřilost ještě větší. (04.11.2015)

„Nazdar sused. Tvoj pes mi zasa nechal na trávniku prekvapenie.“ – „No, vieš, aké sú psy... nechajú to tam, kde to na nich príde, he-he-he.“ – „Mŕtvi nie.“ – Hrobová chvíľa mrazivého ticha. - „Žartujem... ale nie je to zlý nápad.“ Už za nápad (nakrútiť film z pohľadu „klasického komiksového zloducha“) si film zaslúži 80%, nevraviac o svižných postavičkách, zábavných dialógoch či sranda hláškach a fajn vizuálnej podoby. Ale malo, či skôr NEMALO, to niečo, čo by ma „naozaj strhlo“. Každopádne dávam palec skôr hore („Mama, keď budem veľký, tiež poletím na Mesiac.“ – „Zlato, blbcov v NASA neberú.“). (27.05.2011)

Po Mimoních zcela (ne)logicky (asi jsem se spíš měl kouknout předtím, že) následovala druhá projekce Despicable Me. Je třeba znovu zopakovat to, co už x krát v profile Mimoňů - jsou perfektní, ale film sami utáhnout nedokážou. A jestliže jsem dal Mimoňům i přes jejich neduhy čtyři hvězdičky, zde musela logicky jedna navíc přibýt. Naschvál jsem si po Mimoních stáhl originál, ač jsem se tím připravil o zadek a sépiomet, neb u Mimoňů mi dabing vadil. Zde pouze dvě poznámky - Jasona Segela jsem vůbec nepoznal a Steve Carell byl dobrý, ale nechápu, proč ten ruský / slovanský přizvuk... 90% (28.06.2015)