Karel Gott 70

Nedorozumění v žánrech vyvolává protikladnosti v hodnoceních. Oslava životních jubileí je a zůstane specifickým tvarem, jehož hlavní prioritou zůstává a zůstane blahopřání. V této rovině se mění gottovské jubileum v to, co oslavanec výstižně nazval manifestací. Sahá-li region gottovské popularity od Vladivostoku po Bonn, v tomto případě lze jeho rozpětí vymezit od Evy Farné po legendárního Josefa Zímu s půvabnými mezizastávkami v podobě Terezy Kerndlové, Taťány Kuchařové či Barbory Špotákové nebo stále atraktivní Heidi Janků. Příznačný byl pohled na Gottovy dcery; zejména jsem ocenil výdrž tříleté holčičky, která doslova překonala samu sebe. Král české noblesy, jemuž nic lidského není cizí, vstoupil touto velkolepou podívanou, která u nás nemá obdoby (napadá mi jen Nohavicou svolaný koncert ostravských osobností hudby pro lidi), na pomyslné nebe českého kulturního dědictví. Dramaturgie ani scénář této apoteóze dalšího českého Nesmrtelného - jak by psali naši předkové ještě v čase Třetí republiky - zvlášť neprospěla, ale ani neublížila; občasný, tyto klíčové okamžiky provázející humor, zlehčující stáří byl minimálně vkusný. Gottovo dojetí bylo nezastírané a upřímné. Legendě se dostalo holdu, který jí poprávu přísluší. Zpěvák životního chlapeckého životního romantismu tak pevného v křehké formě, v níž ho nabízí svým stále početným fanouškům všech generací již šesté desetiletí, prožíval tyto hvězdné okamžiky poprávu jako jedno velké životní zadostiučinění. Chtělo by se věřit, že tento svátek lidské vzájemnosti nebyl jen agenturní kulisou, ale naopak autentickou výpovědí o tom, že optimismus v naší době není jen stále úletovější úchylkou, nýbrž nadčasovou, životně nutnou a nutkavou potřebou. (15.07.2009)

Přecijen si myslím, že tohle by měli vidět všichni, kdo mají výhrady ke Karlu Gottovi. Bezmála všichni umělci zvolili ve svých verzích hlasově úspornější polohu a tam, kde to měli vytáhnout do výšek, se o to ani nepokusili. Už jenom tím lze snadno dokázat, že Karel Gott je jedinečný. Jeho vrstevníci dejme tomu, že byli nejistí v pohybu, ale intonačně naprosto pevně v kramflecích a o třídu výš než o dvě generace mladší hvězdičky. Nicméně i v televizním přenosu bylo slyšet dozvučování mikrofónů podle toho, kdo kolik uzpívá a myslím, že návštěvníci si to naživo až tak neužili (kromě oslavence snad). Jako celek je ale tenhle spektákl docela průser a záležitost na jednu sezónu. Nemyslím, že bylo nutné tohle celé opakovat, jako se stalo v roce 2012. Mistrovi lze popřát k narozeninám mnohem lepšími archívními pořady, tímhle akorát dáváme národu do ruky další argument, kam spěje česká televizní zábava. (25.07.2012)

Čeho je moc tak toho je skutečně příliš.Uznávám,že Kája na svůj věk je opravdu čipera a taky jako člověk,který rozumí hudbě uznávám to, co Gott dokázal ve světě hudby a že se neproslavil jen u nás ale také za hranicemi téhle málo známé země. Ale všeliké takové galashow nebo či co to je mi přijdou zbytečné,přehnané,vlezdop**elácké nejen od "hvězd" u nás ale také od mé "oblíbené"komerční televizky nova...Nikdy nepochopím takovéto trapárny a jako umělce na volné noze by mě takové galashow nebo co hluboce urazily a nejen proto,že bych raději vyjela za hranice a působila tam ale proto,že tento způsob "pocty"je velice okázalý.Takže 2*za to co Gott dokázal za celý svůj život,protože pouze 20% z celkové "show" mělo váhu na tom co právě tenhle pan zpěvák dokázal. (23.06.2012)

Jak už jsem psal u dokumentu Fenomén Gott, tak Karla považuji za jednu z mála osob, která může nosit titul celebrita bez nějakých uvozovek. Na tenhle koncert bohužel přišli i ti, kterým by ani dvojité uvozovky ve slově celebrita nestačili. Nejhorší část koncertu byla paradoxně na začátku, kdy vystoupil Sámer (Kr)Issa. To se o mě opravdu pokoušel infarkt, když se on pokoušel zpívat. Naštěstí potom to už nebylo tak strašné a bylo tam pár lidí, kteří si ten titul také zaslouží (Bohdalová, ač propírána bulváry, je to pořád paní herečka, hlavně komediálních rolí, Bílá…) Věřím, že kdyby Karel nebyl džentlmen, tak by s některými vyrazil dveře a ani by nemrkl. A na závěr stačí jen říct, že v místnosti z mužského osazenstva zřejmě nebyl nikdo, kdo by se Karlovi přiblížil, byť po jeho ponožky! (15.07.2009)

::::::::::::::::::::::::::::: "Jdu za štěstíííííím" .......... nevím kam jdeš ty Karle, ale já zustávám hezky doma u pc. _______ Myslím, že to byla nuda jak pro většinu lidí u TV, tak i pro Gotta, který se skrýval za falešným úsměvem a tvářil se, jako že je to čupr oslava. Hlavně mi bylo líto té jeho malinké dcerušky, která se na té židli kroutila jako by do ní dávali 220 voltů. Díkybohu jí potom dali spát a tu druhou půlku si Kája protrpěl sám se svou drahou polovičkou. ( A semnou. Že já debil na to koukal až dokonce !?! ) ::::::::::::::::::::::::::::: (28.07.2009)