Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Konečně spokojenost. Po sérii těch „méně dobrých“ filmů mé oblíbené dvojice jsem se dostal k jednomu z mých nejoblíbenějších kousků. Již úvodní závod nabízí parádní podívanou, kterou scénárista okořenil několika solidními hláškami a ve chvíli, kdy se na scéně objeví skupina gangsterů započne klasická komedie, na kterou jsme zvyklí. Pěstní souboje, honičky, vzájemná nevraživost – to všechno tu samozřejmě nesmělo chybět. Oba herci opět předvádí slušné výkony, milovníci starých aut i motorek si přijdou na své. Samozřejmě tu nechybí ani jistá teatrálnost, která po letech už nemá to správné kouzlo, ale i tak dávám lehce nadprůměrné hodnocení. 70%. (27.11.2015)

No co chcete slyšet? Tohle je klasickej film na dny, kdy člověku chybí mozeg a potřebuje jenom bezduše koukat na bitky. Někdy to přijde vhod a někdy ne. Proto to je totální průměr. Mimochodem ten drsnej nájemnej střelec mi ksichtem nějakým bizarním způsobem připomíná Petra Fejka. "A když neotevřu, tak co uděláte? Budete snad zlí?" "My už jsme zlí." (14.10.2007)

Komedie, která má potenciál pobavit, bez ohledu na to, ve kterém století se na ni koukáte a kolikrát jste ji už viděli. Když jsem se dozvěděl, že se Bud Spencer odebral na věčnost a s hrůzou jsem zjistil, že u něj nemám ohodnocený jediný film, tak bylo takřka moji povinností, se na jeho nejlepší počin kouknout. Zřejmě už jsem snímek v dobách mého mládí po kouscích viděl, neboť se mi sem tam během sledování vracely vzpomínky. Terence Hill a Bud Spencer tvoří jednu z vůbec nejkomičtějších dvojic filmového světa. Hrozně jim to společně sluší a je radost sledovat kterak se doplňují. Vůbec nejvíce se mi asi zamlouvalo jejich předvádění se na pouti. Ze snímku vyzařuje neskutečně pohodová atmosféra, která zaručeně pronikne do srdce každého diváka. Pochválit musím i neskutečně chytlavou ústřední píseň o "dune buggy", kterou si broukám i den po zhlédnutí. Ke konci jsem měl pocit, že se snímek začíná trošku táhnout, proto nejdu s hodnocením přes 3 kousky. (20.07.2016)

Nějak už na mě nefunguje regrese do nižšího vývojového stádia. Dokážu si rozumově připomenout pocit, když jsem ve dvanácti letech v přeplněném kině šílel smíchy u Spencera na motorce a moje srdce bušilo v rytmu jásavého hudebního podkresu. A dnes - nic, nic, nic. Obdivuji Hillovu pohybovou průpravu, která je fantastická, ale raději teď shlédnu klasický balet, protože tam nemáte ten přitroublý děj a dialogy, jen sledujete jak která baletka zvládne tu a tu figuru. Potřebovalo by to duševní návrat do páté třídy a toho už nejsem schopen. (03.11.2008)

Rubačky v podání Trence a Buda byly vždy k popukání a není tomu jinak ani tentokrát. První polovina filmu rychle odsýpá a baví. Ta druhá je podle mě katastrofa, protože tempo, které to získal na začátku kleslo na bod mrazu. Strašně zdlouhavý rytířský souboj na motorkách, to samé ostřelovač v orchestru a už vůbec tomu nepřidá ústřední píseň, ve které nejen, že se neustále opakuje refrém, ale zazní ve filmu snad 10 krát. A pointa? Není to náhodou vždy o tom samém? Kdyby to nebyla stará dobrá klasika, tak bych se nebál dát 2 hvězdy. ... Ne ruku potřebuju, tu ne. (07.03.2013)