Transformers 3

Standardní hra na hodná a zlá autíčka mne v zásadě nijak nepohoršuje, ale k tomuto kousku bych pár osobních výhrad bez větší námahy našel. Zejména začínám držet protestní hladovku kvůli výměně úžasné holky od vedle za nafintěnou pipinu, dále bych závěrečnou akci potřeboval asi o hodinu kratší a jeden povedený fórek za dvě a půl hoďky také zcela nenaplnil má očekávání. (11.06.2012)

Trvalo mi 4 roky, než jsem pochopil, co tolik lidí vidělo na prvních Transformerech. Teď jsem to ale konečně objevil u posledního dílu. Osudovost, emoce, brilantní akce a všudypřítomná velkolepost mě nechávaly chladnými v roce 2007 a neskutečně nasíraly o dva roky později, na potřetí mě ale Michael Bay konečně dostal a já mu to zobal z ruky od začátku až do konce. Leonard Nimoy citující sám sebe je mimochodem nehorázně cool!!! Viděno ve 2D a v originálním znění... (30.06.2011)

Nebudu pět pětihvězdičkové chorály na film, nýbrž na ojedinělý divácký zážitek. Moc dobře si jsem vědom toho, že film není stoprocentní. Každý tu donekonečna omílá infantilnost, stupiditu nebo nudu a souhlasím, že pár scén, fórků, či gest bylo jaksi nehodících se... ale když se ve scénáři objevilo magické slovo ´Akce!´, musel jsem se ujišťovat, že jsem se nezbláznil a nesním nějaký fantasmagorický sen, ve kterém si lze představit úplně všechno, ale že fakt zírám na plátno z řady E. Akce bortí všechny představy a kdo říká, že chybí byť jen jediná scéna hodná zapamatování, doporučil bych mu magnetickou rezonanci, neboť není jisté, jestli mu v hlavě místo mozkomíšního moku nečvachtá terkelice. Vizuálů je tolik, že by je na korbu svého Dodge nenaložil ani Chuck Norris. Všechno vypadá neuvěřitelně úžasně a když se celá akční scéna ve vyhrocený moment zpomalí, nezbývá než zalapat po dechu. Samozřejmě to již nikdy nebude tak úderné, fantastické a jedinečné jako transformace Blackouta nebo Scorponokův výskok z duny, ale kurva jak může někdo napsat, že to vypadá obyčejně, nudně, šablonovitě nebo že to není dechberoucí?? Akce je megamonstrózní!! Scéna na dálnici vypadá tak úžasně a obsahuje tak cool momenty, že lepší už snad může být jen to, kdyby mě ráno cestou do práce předjel na silnici Bonecrusher. Chicagské transinferno vypadá tak na půl miliardy dolarů! Souboje mají skvělou choreografii, dramatičnost, údernost, film vybalí i totálně emočně překrásné scény (pomalý remix tracku Arrival Earth v kompozici s Archou a příjezdem Autobotů ke kosmodromu). Shia LaBeouf znovu velkým tahounem, Rosie mi neseděla. Filmu jako takovému dávám 80%, ale za to, že mě znovu (a doufám, že né naposledy) a kompletně vytáhnul z reality všedního dne a vrátil zpět v čase do dětství, dávám ultimátních 100%. Říkejte si všichni co chcete, Bayovo skutečné jméno musí být Benjamin Prime, jinak nevím teda... nálož jako kráva, co natrhne prdel jakékoliv vizuální konkurenci v nejbližších pěti letech... nebo než přijde další díl... 195 miliónů dolarů(rozpočet)/1122 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/366 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (30.06.2011)

Není moc filmů, kde za 200 milionů USD člověk vidí vybuchující výškové budovy v Chicagu. Vizuální cítění se Bayovi upřít nedá a společně s Cameronem (i když jde trochu jiným směrem) jsou nejpokročilejšími "techniky" v Hollywoodu. Jenomže tam kde to Cameron umí udělat tak, že je to vlastne pro dobro věci a lidé ho za to vynáší do nebes, tam Bay poslední dobou jen horko těžko klopýtá jako Sentinel, nebo vlastne v jeho případě spíše Transformer. Vtip ? Proč ne, ale samoúčelné trapčení, které trvá hodinu, to už je docela moc. Následná cca hodinová akce ok. Monumentální, vizuálně úchvatná stylizace a konečně je i přehlednější. Ale po čase z toho má člověk hlavu jak balón. Transformers 3 je tak už vcelku patlanina. Zlatá jednička. (09.07.2011)

Jestliže Terrence Malick je věrozvěst soudobé kinematografie povznášející publikum ke kontemplaci, víře a božímu nadhledu nad lidským údělem, pak Michael Bay je jeho démonický protipól vyzývavě svádějící na scestí materialismu, machismu a orgasmu. Stejně jako u starého profesora filosofie můžeme i u megalomanského šovinisty říct, že nikdo jiný v současné kinematografii netočí stylem jako on, byť se o to mnozí pokoušejí. Bay do filmu vnesl clubberský syndrom, tedy styl, jenž divákům umožňuje za omezený časový úsek návštěvy kina vstřebat co nejvíc maximálně stimulujících vjemů. Nejen Bayovy tituly, ale i řada jiných (od "Terminator: Salvation" přes "Bez litování" po "Zastav a nepřežiješ") na diváky valí vágně motivované a neprovázané sledy extrémního afektu. Díla postrádají gradaci a dramaturgii nejen uvnitř akčních sekvencí, ale i napříč celým vyprávěním; vše ustupuje mechanickému vršení osamocených vyhrocených obrazů. Jestliže Neveldine/Taylor jako jediní dokázali styl ukotvit v soudobém multimediálním prostředí a řada jiných tvůrců jen marně klopýtá v nastaveném tempu trailerové smrště, Mr. Blockbuster povyšuje řečený princip na ryzí abstrakci. "Transformers 3" nemají příběh, postavy se zjevují a odcházejí bez jakéhokoli opodstatnění, akční sekvence nesetrvají na jednom místě déle jak několik málo vteřin a genderové motivy a ideologická schémata, která jinde bývají nezáměrnými podprahovými signály, zde představují jedinou výraznou linii ve vyprávění. Stejně jako "Strom života" měl přinést kontemplativní vhled do Malickovy víry, "Transformers 3" představují našňupanou jízdu po mysli svého autora, kde atrakce jsou prezentované ve své ryzí formě a jeden money shot střídá druhý – existenciální dialog obřích robotů u západu slunce, permanentně našpulené rtíky Rosie Huntington-Whiteley, jež sama je zhmotněnou esencí veškeré umělosti a objektivizace Bayova pohledu na ženy, postavy zásadně zabírané z podhledu, pitvořící se herecké osobnosti, otáčivé průlety do nejmenšího detailu zkonstruovanou virtuální destrukcí a především absolutní mramorizace lásky mužů k jejich autům (jíž ve finále ochotně stvrdí i hrdinova přítelkyně). Největší hitmaker současnosti se nespokojí s kýčem, nýbrž publiku prezentuje campovou mocninu campu. "Transformers 3" jsou mocné bukkake konzumního fetišismu, které s gerojským křikem obnovuje hrdost šovinismu v době krize maskulinity. Michael Bay vpravdě je jedním z největších umělců současnosti. (12.07.2011)