Nezbytnosti života

Jak dokonale vykreslit beznaděj, zoufalství, izolaci i strach z neznáma, ale na druhou stranu, také přátelství a srdce na správném místě? Pust'te si tento skrytý filmový klenot o eskymáckém lovci, jemuž lékaři diagnostikují tuberkolózu a on tak musí opustit svoji rodinu i přírodní severské útočiště a ulehnout v dalekém městském sanatoriu, kde bude kromě nemoci zápasit s jazykovou bariérou...Asi nedokážu být objektivní, ale tyhle filmy s probleskujícími záběry na krásnou přírodu a kadencí jedné věty za pět minut prostě miluji. Po prvních patnácti minutách jsem věděl, že budu celý film poslouchat jen svůj vlastní dech a na konci mě to prohodí zavřeným oknem...tohle je prostě nezbytně nutné vidět. (02.02.2014)

Opravdových nezbytností života je strašlivě malinko. Při takovémhle filmu si to člověk naplno uvědomí. Jednoduchoučký příběh, o kterém každý tuší, kudy se bude ubírat, zasazený do prostředí, ve kterém všichni samozřejmě vědí, co je důležité, zbytečnostmi si nepletou hlavu, a právě proto žijí záviděníhodně čistě a přímočaře. Těžko říct, že je to drama, spíše vyprávění o životě. (28.11.2010)

3* Je to typický nezávislý festivalový snímek, který nemusí brát ohledy na mainstreamové diváky a soustřeďuje se na vyprávění o pocitech inuitského lovce, který je kvůli nemoci izolován na dlouhý čas od domova a rodiny. Chápu, že má film podnětné poselství a je ověnčený mnoha cenami, ale na mě bohužel působil utahaně, i když má slušné herecké obsazení i výpravnou stránku. Takže jen upozorňuji, aby si na něj dali bacha běžní diváci a pak zbytečně nesnižovali skóre tohoto kvalitního snímku. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.03.2018)

Dávám pět hvězd, protože jsem na filmu nenašel žádnou vadu - a tak je to asi správně, známku kazí pouze chyby. Není tu sice nic navíc (experiment, nová vize, něco extra dokonalého), ale to se do známkování nezahrnuje... Tiviiho odysea je nejen dramatická, ale také romantická záležitost. A právě tento úhel pohledu mě zcela zaujal i nadchnul. Tedy rozhodně žádná červená knihovna!... Někde jsem psal, že dobrý film se projeví tím, že na něm nebo některé jeho části (režie, stavba, kamera, herecký výkon) člověk ulpí a alespoň po dobu jeho trvání se s ní nějak ztotožní. Vzhledem k sobě samému to byl paralelní příběh, zde v "reálu" u mě ve "fikci". Moje místo vyděděnosti není Quebeck, ale Extremadura, u Kiviiho to byly lesy, u mě kameny (05.09.2015)

Prekrásne jednoduchý príbeh. Inuitský lovec sa dostane na tuberkulózne oddelenie v Quebecu. Zdá sa najprv, že je stratený, keďže nepozná jazyk a považujú ho za divocha, ale nachádza si svoje miesto v kolektíve pacientov a získava rešpekt ostatných. Opatrne vyjadrované city k francúzskej sestričke, pri ktorých sa nedala prekročiť rasová priepasť a nakoniec otcovský vzťah k inuitskému chlapcovi - sirote. Jemu vysvetľuje svoju prostú filozofiu o nezbytnostiach života. Tento film odporúčam všetkým, ktorí si niekedy myslia, že ich život je komplikovaný. Film prináša aj informácie o inuitskej kultúre a životných zvyklostiach, ale to najdôležitejšie posolstvo je v tom, že my, ľudia, sa vlastne od seba ani tak veľmi nelíšime. Ďalší skvost frankokanadskej kinematografie (pre mňa v minulosti aj Invázia barbarov). Dabingom by film veľmi stratil, zaujímavé je striedanie inuitštiny a francúzštiny, ako aj svojská melódia reči hlavnej postavy hranej Natarom Ungalaaqom. A mimochodom - jeho otec aj otec jeho ženy boli vynikajúci lovci... (15.02.2011)