Kolotoč

Pořad sám o sobě je ta největší blbost a důkazem jsou i účastníci, kteří jsou jen vyjímečně úplně v pořádku. Ale právě díky nim jsem se nejednou skvěle pobavila a zasmála jako nikdy a to hlavně, když si soutěžící oblíbili písmenko a nechtěli se ho vzdát (A , Ť). Verze s "ťulpasem" Poulíčkem a jeho hláškami nemá konkurenci :D Otázkou ale je, jestli nemá pořad původně trošku jiné poslání.. (28.06.2011)

Stupidní soutěž s moderátorem zlehka nechápajícím to, že vrozenou genialitou obdaření soutěží nejsou schopni ve svých mladických dvaadevadesáti letech pochopit triviální pravidla. Má vrozená škodolibost mne občas přinutila na pár minut si zvednout náladu sledováním zoufalého počínání pomatených točičů, ale ani tito hrdí majitelé psů Nováků nedokázali ve mně vyvolat touhu vstát a říci před televizním národem: " S jako SurioMarioMartinezJuarezFerdinando." (15.06.2009)

Kolotoč byla totální závislost. Někteří tak lačnili po roztočení písmenkového kormidla, podobnému ruletě, že nereagovali ani na bankrot a až po Poulíčkově okřiknutí pustili dalšího z trojice hráčů k hádání tajemky směřující k sladké vidině výhry. Diváci u obrazovek už dávno vědí. Diváci ve studiu se královsky baví a ještě váhají, sledujíce jak Poulíček dobráckýma očima a úsměvem od východu až na západ, nabádá hráče k rozumné úvaze nad dalším abecednín tipem, tvořící poslední dvě neodkrytá písmena z tajemky zakrývajíc lidové přísloví o vlivu moudrosti na duši. Kolo se už poněkolikáte naprázdno otočí, bankrot střída nulu, nikdo furt neví, každý už vyčerpal svou zásobu všech známých písmen a najednou slyšíme už potřetí S jako šlupka. (09.02.2020)

Bábo toč aneb zábava na úrovni pouťových atrakcí. Nervózní a orosení důchodci se snaží zběsile uhádnout písmenka a dát dohromady jednu významnou pranostiku. Políčko bankrot je zde vnímáno jako nášlapná mina. Pavlík Poulíček v hlavní roli této legendární cirkusové šapitó. To horší z mé nostalgie. 0/10 (21.01.2021)

Při převalování v nemocnici jsem bohužel zabrouzdal i do končin televizní zábavy, u které jsem si myslel, že je za námi. No ale žijeme v době recyklace všeho, takže na mě vyskočil Honza Musil teplejší než ranní nemocniční čaj a jeho Kolotoč. U samotného kolotoče jsem nabyl přesvědčení, že ho našli na vrakáči hned vedle disků na polskýho Fiata. No nic, ani se nerozkoukáte a už Honzík losuje pingpongový míčky a vytahuje z publika "zcela náhodně" tři babči. O jedné se dozvíme, že má zahrádku, druhá děti, třetí vnoučata. (Pán Bůh ochraňuj ty špunty, poslední paní spíš vypadá, jak kdyby ty vnoučata měla k večeři). Ale to už se točí kolo štěstí a jdeme hádat aforismus. Dámy vědí, že hádat samohlásku mohou, až nasbírají 2000 bodů. Druhá v pořadí má bodů 800, ale dožaduje se písmenka E. Nu což, samohlásky nejsou žádná lehká věc a mění se to ze dne na den! Takže pozor na to. Dáma číslo 1 je celou dobu v jasném vedení, ale přijde bankrot, soupeřky se smějí pod vousy a jsou šťastny, jak kdyby jí do zahrádky pustily tucet krtků. Nakonec vítězí bábí s vnoučaty. Trvá na obálce s hodnotnou cenou, 10 000 hotově jí je málo. A ano, získává nádobí za 15 000 z té zaručeně nejlepší oceli. Čili zpátky do doby železné a vnoučata se zřejmě už budou smažit v nové pánvi od zepteru. A my ostatní zpátky na stromy. Pokud tihle lidé mají volební právo, nedivím se už ničemu. (25.02.2015)