Odnikud někam

Ďalší zásah do čierneho od režisérky, ktorá zatiaľ neurobila krok mimo a v pre mňa osobne začína prekonávať aj svojho veľkolepého otca. Silné slová? Možno. Lenže "Somewhere" je silný film. Na skvelých hercov a dobrý soundtrack som si Coppolovej filmov zvykol, dokonca aj na to, že všetky (tak Virgin Suicides, ako aj Lost in Translation a Maria Antoinetta) v podstate rozvíjajú variácie tej istej témy osobnej krízy a hľadania (či strácania) vlastnej identity, boj jedinca o kúsok "lásky" vo svete a za podmienok, kde a kedy je ju naozaj obtiažne nájsť, no stále ma prekvapí, že do každého filmu pridá ešte nejakú mnou zatiaľ neodhadnuteľnp ingredienciu, ktorá ten film nakopne ešte o pár poschodí vyššie. Úžasný, hlboký a vážny (v zmysle - vážne vynikajúci) film. (13.11.2010)

To, ze je to istym sposobom recyklacia nielen toho, co reziserka spracovala v svojich predoslych filmoch, by mi ani nevadilo v pripade, ze by tam niekde v pozadi, na urovni intimnych scen preskocil z platna do pritmy kinosaly nejaky pocit, ktory by tomu dianiu dodal v mojich ociach urcitu emociu. Zial, nechalo ma to chladnym a niekde v pozadi som neustale citil pocit, ze to cele bolo viac nutene ako spontanne, resp. zatial co napr. pri Lost in Translation som po chvili zabudol, ze pozeram film, tu sa mi odstupu voci platnu nepodarilo po cely cas zbavit. (19.11.2010)

Očekávání z mé strany bylo veliké. Sofia Coppola natočila film, který je velmi podobný Lost in Translation, ale emoce ve filmu vůbec nefungují. Ač jsem se snažil, příběh hollywoodské hvězdy Johnnyho Marca ( v podání Stephena Dorffa) na mě vůbec nezapůsobil ani se mě nedotkl. Detailní až zdlouhavé záběry mi zde neskutečně vadily. Dvě hvězdy za cit pro výběr muziky ( Foo FIghters, The Strokes) a Elle Fanning. Somewhere je pro mě zatím asi největší zklamání roku. Tedy. Toho minulého :) (02.01.2011)

Ve své kategorii naprostá špička, fakt! Blbé je, že tou kategorií je "Filmy naprosto o hovně". Absolutně nechápu, kde se tu u hodnotících berou ty hvězdičky. Chlap, herec, unavený vším co dělá, má u sebe svoji dceru. Tak, jak se on fláká a vegetuje bez ní, úplně stejně se flákají a vegetují spolu. Hodinu a půl dlouhý sestřih kamery. upřeně hledící na ledničku, kdy jí občas někdo otevře, byl měl naprosto stejnou hodnotu. Zřejmě mi něco hodně podstatného uteklo. Možná to bylo tím, že jsem se tak nudil, že jsem musel u filmu něco dělat, když už nedržet jen FFWD. (17.11.2011)

Film je pomalejší než můj internet v mobilu, ale na rozdíl od něj je zde čekání na to až se něco stane neskutečně zajímavé. Paní režisérka opět dokazuje, že ví naprosto přesně co dělat roztěkaným obecenestvem. Já obecně nemusím podobně zdlouhavé snímky, ale tohle jsem hltal takovým způsobem, že bych mi bylo líto když se objevily titulky. Atmosféra kolem znuděného hlavního hrdiny snad nemohla být podána lépe. A Stephen Dorff konečně zase v poctivé a důstojné roli. (25.10.2011)