Křížový výslech

Důležitá výtka směrem k filmu už tu zazněla. Moralistní tón, otravně přítomný v promluvě kapitána policie, působí po jinak příjemně temném noiru jako studená sprcha. Jinak jde ovšem o vynikající žánrový kousek. Jistě není náhodou, že Dmytryk stojí i za jedním z nejlepších noirů vůbec, Sbohem buď, lásko má. Dokonce bych řekl, že je Crossfire v jednom klíčovém ohledu unikátní. Víc, než jiné snímky z této kategorie pracuje s ostře kontrastním rozhraním světla a stínu, a to dost nápaditým způsobem. Hutná atmosféra, parádní porce hlášek a solidní detektivní příběh dávají dokonce zapomenout na poněkud papírem šustící dialogy ("Mě už nezajímá nic. Kdysi snad, ale dnes už ne. Už tuhle práci dělám moc dlouho..."). (07.08.2015)

Kapitán Finlay, policista, původem irský katolík, jemuž kvůli tomu nějací pitomci zabili dědečka, vyšetřje vraždu žida Samuela. Díky svým zkušenostem kapitán odhalí rasový motiv vraždy. Režisér Edward Dmytryk, původem u Ukrajiny, byl ve 40. letech v podezření, že je komunista a měl s tím problémy. To jsou jen zajímavosti, které napovídají pochopit tuto, jinak celkem nezáživnou černobílou kriminálku z vojenského prostředí....(pozn.: Lex Barker tu hraje jen zcela podřadnou roli jednoho z vojáků). (29.05.2008)

Na Křížovém výslechu se podepsala doba vzniku. Amerika v roce 1947 byla šokovaná ze záběrů filmových kamer zachycujících vězně v koncentračních táborech a z novinových článků o plynových komorách v Osvětimi. A byla taky plná špatného svědomí, protože Židům za 2. světové války se nedostalo té pomoci, jaké bylo potřeba. Hodnoceno dnešními měřítky, je protirasistické vyznění filmu hodně školometské a přímočaré, ale ve své době mělo zkrátka své opodstatnění. Byla to výchovná záležitost a za ni byly uděleny i Oskary. Mimochodem, v téže době "umravňoval" americké černochy Kukluxklan a nikoho nenapadlo o tom natáčet kritické filmy...Jako detektivka je Křížový výslech příliš jednoduchá záležitost, pro milovníka žánru nepříliš funkční. Je to zkrátka typický snímek ve stylu noir poplatný době, nicméně dobře obsazený. Celkový dojem: 55 %. (14.01.2008)

Vojaci po vojne, ale stále v uniformách, stratili svojho nepriateľa. Tak buď sa idú ožrať do krčmy, alebo naháňajú ženy (to ide aj spolu) alebo si nájdu nepriateľa nového. No a to tiež tak trochu film otvára otázku, nakoľko vôbec vojna skončila a mám pocit, že sa s touto otázkou trápime dodnes. Záverečné odhalenie vraha kapitánom Finlayom pripomenie premýšľanie jedného neskoršieho poručíka v kabáte z LAPD a vrah tak nemá šancu. Film sa trochu vlečie, ale pri takejto stopáži to nijak zvlášť neprekáža. Je to celé postavené na interiérových dialógoch a bola by z toho svojho času fajn divadelná hra. (25.03.2017)

Kvalitný noir so silnou myšlienkou, ktorú tu mnohí kritizujú ako propagandistickú, poplatnú svojej dobe. Ja si to nemyslím, práve naopak, v súčasnosti je aktuálnejšia ako kedykoľvek predtým, keďže v Európe sa znovu vzmáha extrémna pravica a nacionalizmus živený nenávisťou. Hlavná myšlienka sa netýka len antisemitizmu, ale nenávisti ako takej ku akejkoľvek skupine ľudí, ako to skvele vystihla postava Roberta Younga - "Nenávist je vždycky stejná. Vždycky stejně nesmyslná. Jednoho dne zabíjí irské katolíky, zítra Židy. Pozítří protestanty. A pak zase kvakery. Nedá se zastavit. Může skončit zabíjením všech co nosí kravaty." (30.10.2018)