Z Reykjavíku do Rotterdamu

Nějak nechápu, proč zrovna k tomuhle filmu vznikl remake. Myslel jsem, že většinu zvratů si Američani přidali, ale tenhle film je naprosto stejný. Jen je rychleji sestříhaný a na pohled lacinější. Čekal jsem, že bude aspoň drsnější, chladnější a uvěřitelnější, jenže taky nic. Takže ve výsledku o něco horší než remake. 5/10 (30.05.2012)

„Ktorému kreténovi napadlo dať biliard na loď?“ Tento triler by som si za bežných okolností nepozrel. Ale pomýlil som si ho s týmto hororom. Najzábavnejšie teda bolo asi pozorovanie zmien nálady v mojej tvári, keď som si aj po 40. minúte naivne veril, že sa to zmení na avizovanú morskú vyvražďovačku. Nuž... nezmenilo. Zostal len triviálny a napriek výprave sterilný a mdlý triler o smoliarovi, ktorý počas plavby robí kontraband a doma ho čaká mafiou terorizovaná žena. Herecké výkony v lepšom prípade nezaujímavé, scenár naivný... Toto by bolo dostatočné možno tak v Kobre 11, v epizóde, v ktorej by sa Semir Gerkhan vybral na ďaleký Island a tam by na dovolenke nečakane musel bojovať o holý život. Remake s Markom Wahlbegrom je oveľa lepší. (28.05.2011)

Snaha se cení. Přece jenom asi nemají na Islandu moc velký výběr herců, režisérů apod. vzhledem k tomu, kolik tam žije lidí. Nicméně tohle byl můj první Islandský film, co jsem viděl a nemůžu říct, že by mě zatím lákalo shlédnout nějaké další. Ústřední téma docela zajímavé, ale podané dosti nudným způsobem. Prostě to není nic, co by se nějakým zvláštním způsobem vyjímalo z filmového průměru v rámci daného žánru. Bohužel jsem měl k dispozici jen dabovanou verzi a opět jsem se mohl přesvědčit, že je dabing zlo. Takže tím je možná moje hodnocení trochu ovlivněno, ale dávám dvě silnější hvězdy. (08.10.2011)

Tak tohle bylo moje první setkání s islandským filmem, který dopadl na výbornou. Nepřekvapuje mě, že po tom sáhli Američani a natočili remake. Gangsterka z námořního pašeráctví se moc nevidí a toto se jim opravdu povedlo. Promyšlený děj má takovou atmosféru, že nenechá diváka v klidu. Ukazuje sociální nejistotu obyčejných lidí (obyčejné rodiny) a co pro zlepšení finanční situace jsou ochotni udělat. Život není peříčko a tak se musí jít i za hranici zákona. Výborný scénář byl výborně zpracován. Na Islandu to zkrátka také umí. (01.11.2013)

začátek je trochu vlažný, ale pak se film rozjede a ke konci už šlape jako hodinky. Jako thriller bych to rozhodně nenazvala, spíš mi to přišlo jako komedie s několika prvky thrilleru, fóry byly povedené. A o co ve filmu jde? Kristófer (Baltasar Kormákur) žije spokojeně se svou ženou a dětmi, ale mají dluhy. Kristóferův nejlepší přítel (Ingvar Eggert Sigurðsson) a bývalý milenec Kristóferovy ženy Íris ho naveze do kšeftu pašování alkoholu. Kristófer tyto věci dříve dělal, byl i ve vězení. Své ženě slíbí, že je to jen teď jednou. A pak už se věci začínají zamotávat, více lidí má prsty ve špinavých kšeftech a nikdy nevíte, komu můžete věřit. Režisér Óskar Jónasson pojal příběh s podobnou nadsázkou jako v jeho starší, na Islandu kultovní záležitosti "Sódoma Reykjavík". ( I tam se jedná o alkohol a podsvětní boje) Reykjavík-Rotterdam je o něco drsnější, ale například fór s malbou je typický pro jeho styl humoru. A i zde jsou zločinci pořád jen islandské malé ryby, které můžou být opravdovým mafiánům jen pro smích. Viz. scéna v Rotterdamu. trailer lze najít zde: http://www.blueeyes.is/ (10.10.2009)