Samotář v Seattlu

Libo-li starosvětskou romanci v čisté a nezkalené podobě? Takto lze totiž přesně charakterizovat film, kde láska má hlavní slovo, a která je přesným zástupcem žánru se vším kladným i záporným, co si lze pod touto charakteristikou představit. Klady jsou nesporné. Jde zde jen a pouze o lásku, o míjení, váhání, ztráty a nalézání. Žádné rušivé násilné elementy a scény, naopak vše si samovolně plyne, a to je fajn. Bohužel ale nechybí ani zápory, kterých se takové filmy nevyvarují. Pomalejší scény, které jsou často i nudné, pomalu se posouvající děj, hudba, která diváka spíše zklidňuje a uspává. Naštěstí ještě jeden klad je zde ale nezpochybnitelný. Tom Hanks a Meg Ryan z tohoto filmu dělají klasickou romantiku, která se vám prostě musí prodrat až do útrob srdce a přesvědčit vás, že jsou-li si dva lidé souzeni, najdou k sobě cestu. A to je přece pro každého, kdo je z hloubi duše romantik a věří na romantiku a osud, úžasné zjištění. Rád bych film ohodnotil nadprůměrně, ale bohužel čas je nesmlouvavý nejen k lidem, ale i k uměleckým dílům. Právě ta starosvětskost filmu ubírá na aktuálnosti a na kvalitách, ale i tři hvězdy jsou za určité konstelace z mého pohledu velmi dobrým hodnocením. (07.01.2017)

Slzopudná sračka, která na mě nefungovala tak, jak je obvyklé, neboť prvních 90% slz bylo z toho, jak jsem se smál, až jsem se málem připochcal, a posledních 10% od toho, jak jsem sám sebe litoval, že jsem se nechal napálit a donutit ke sledování takové kraviny, místo abych třeba maloval, pil, spal, sral, žral, lyžoval, ležel ve vaně, prostě úplně cokoli jiného, co má smysl:-)) Jednu hvězdu dávám proto, že je to oblíbený film mých oblíbených známých, a druhou proto, že dát tomu jen jednu by byla trapárna (29.11.2010)

Velmi umělé a sentimentální, přesto v některých chvílích docela sympaticky se tvářící snímek, jehož hlavní představitelé patřili ve své době k naprosté špičce v daném žánru. Samotář v Seattlu využívá na plno sílu nočního města (závěr) a roztomilou potrhlost Meg Ryan, která se pro takovéto role narodila a ještě několikrát si je s chutí zopakovala. Průměrné řemeslo devadesátých let, které je v dané kategorii stále o třídu lepší než věci které se točí dnes na stejném konceptu. (02.04.2009)

Väčšinu filmu som si hovoril dve veci: 1. Čo je na tom filme také výnimočné (ja si dovolím povedať, že možno aj kultové) a 2. kedy sa to už chcú stretnúť (dať dokopy). Po filme som na to došiel: 15 minút. Posledných (približne) 15 minút som pochopil dôvod prečo som celý film pozeral. Nechcem spoilerovať, preto nebudem konkrétny. Ale zakončenie filmu mi dalo odpovede na obe otázky, ktoré som mal a lepšie to už Nora Ephron (na môj vkus) zakončiť snáď nemohla. (22.09.2013)

Nejlepší okamžik filmu je, když se Sam naštve, že má mladej doma babu a domlouvá si telefonicky rande. Jinak je to ale nuda, jakpak by ne, když veškeré jiskření probíhá tak nějak telepaticky a vrcholem je oční kontakt přes silnici. Konec je pak natahovaný až hrůza, přestože ústí k nevyhnutelnému a tomu nejzajímavějšímu. Jenže on je to konec... (29.10.2015)