Lurdy

Je to přesně tak, jak napsal Matty; "Koho film neosloví v duchovní / pocitové rovině, neosloví ho vůbec." A jako ateistu mě jen těžko může oslovit něco, co tak urputně a zatvrzele propaguje nadpřirozené schopnosti Boha. Přimět člověka k zamyšlení nad pravým významem víry lze i jinak, než prdnutím přímého přenosu bohoslužby do filmu. Krom hudby vybrané podle mého vkusu tak není o čem mluvit. Leda o neandrtálském páru, který se mnou Lurdy sledoval včera v hradeckém Centrálu. Máte jedinou kliku, že jste filmoví křupani, co opouští sál už při závěrečné stmívačce, jinak bych asi obětoval svou termosku a omlátil vám ji o hlavu. Doufejte, že už tam na sebe nikdy nenarazíme. (11.01.2012)

Roztomile absurdní a paradoxní film. Absurdní a paradoxní jako instituce víry a zázraků sama. Nejsem Bůh, a kdybych byla, asi bych se škodolibě chechtala. Asi jako stvořitel Pratchettovy zeměplochy, který do svého světa naházel falešné zkameněliny, aby měli vědci nad čím bádat. Nebo jako režisér, který uprostřed "jako" bitky nechá jednoho z herců doopravdy zabít. Taková nenormálnost se ovšem retušuje trošku hůř, protože něčí smrt se vrátit nedá. Vybočení z normálu se totiž netoleruje nikomu, ani Bohu ne. Ta úleva, že to vybočení bylo jen na chvíli, ta musí být obrovská. A můžeme směle zase prodávat zázraky na poutních místech a vyprávět známým, že jsme "to" viděli. Ale chraň vás ruka Páně, jestli byste chtěli vstávat z vozíku! (11.06.2012)

Jsou Lourdy místem duchovního povznesení nebo jen prosperující manufakturou turistického ruchu? Katolický Disneyland a náboženství jako pouťová atrakce ve filmu, který Vatikán asi příliš nepotěší. Více na http://www.moviescreen.cz/recenze/764/lourdes (11.01.2012)

Zvláštna, netypická dráma, pretože tu nejde ani tak o psychologický rozbor hlavnej hrdinky, ako skôr o psychológiu vedľajších postáv. Christina je chorá žena, ochrnutá na celé telo a odkázaná na pomoc okolia. Potom príde "domnelý zázrak" a ona sa začne hýbať, dokonca sama chodiť. Od toho momentu nastáva prostredníctvom jej okolia hra so širokým spektrom ľudských vlastností. Od závisti, neprajnosti až k ľútosti.... Film je reálny a do bodky vystihol chovanie sa spoločnosti v podobnej situácii. Navyše koniec je veľmi pôsobivý. 75/100 (03.01.2015)

Nejprve se musí uzdravit duch, až pak teprve tělo. Hlavní hrdince se uzdravilo tělo, duch ale úplně ne a nějak uvěřila až potom, co zázrak skončil, tudíž se jí pak uzdravil i ten duch. Asi takhle jsem pochopil ten závěr, chápete, jak to myslím. Každopádně i tak si myslím, že to celé vlastně byla jenom jakási koláž typu lidí, co přijíždějí do Lurd. O těch, co se tu potřebují za každou cenu uzdravit, i když nevěří, o těch, co věří, ale když se stane zázrak někomu jinému, jenom závidí a nadávají a taky o těch, co nevěří a nakonec uvěří a pak je tu ten zbytek, co věří a bere ty věci tak, jak jsou (třeba ten liliput). Bohužel jsem doufal v nějaké jasnější poselství, kterého se mi moc nedostavilo. Navíc ten film je zbytečně utahaný, byť kameru má dobrou (pokud se teda nezačne zoomovat nesmyslně na jedno místo) a chvílemi působí až mysticky. Ale přece jenom jsem od toho filmu čekal něco víc. Sice je to z Rakouska, které má takový svůj vlastní filmařský styl, co někdy funguje a někdy ne, mě osobně spíš sedí, ale tady to podle mě uvízlo tak na půl cesty. 3* (09.10.2019)