Hvězdná brána

Jednoznačně nejlepší Emmerichův film, což asi hovoří za vše. To, že ho za pár let televizní seriál i tak strčil do kapsy nejen díky propracovanějším charakterům a jejich úžasné vzájemné chemii, ale i atraktivnějšími světy na druhé straně brány, mě jen znovu utvrzuje v tom, jak velký je Emmerich břídil. (16.08.2014)

Krásně čistý průměr si Hvězdná brána vysloužila díky tomu, že nepatří k té většině filmů, jež jsou sci-fi, protože v nich příšerky útočí na USA (případně USA na příšerky, dle invence tvůrce). Občas se ve filmu objevil i nějaký celkem zdařilý nápad. Na druhou stranu se Hvězdná brána nevyhla povinné bitvě mezi mimozemšťany a Američany. Ale závěrečné uvědomění a revolučního ducha by mimozemské civilizaci mohl závidět i soudruh Lenin. (05.07.2012)

Mno když vezmu v potaz současnou tvorbu megalomanského super packala Rolanda, tak tohle rozhodně patří k jeho podařenějším kouskům. Možná vůbec jeho nejlepší film spolu s Univerzálním vojákem. Nicméně pořád to vyjde jenom na lepší průměr. Já prostě nevím něco mi na stylu jeho filmů vždycky vadilo, ale co už vem to čert to jsem omílal už stokrát. Tohle je taková nenáročná popcornová sci-fi pohodovka která se ještě sveze na vlně zlatých devadesátých. Sice žádná bomba, ale oproti pozdějšímu stupidnímu seriálu hotový poklad.60% (13.04.2016)

Po všech stránkách průměrné sci-fi, tak kde se vzala ta zvýšená oblíbenost? Snad pouze hudba se vznáší lehce nad průměrem. Příběh mě docela zklamal. Je to takové to klasické: ,,Najdeme super vědátora, který za 14 dní rozluští 7 obrázků na nějakém šutru, které otevírají hvězdnou bránu a potom hurá poznat novou kulturu a při té příležitosti je i sebe zachráníme před zlým padouchem. Samozřejmě se někomu z výpravy na nové planetce zalíbí, tak proč tam nezůstat." Docela mě zklamalo mimozemské obyvatelstvo. Ve své podstatě to byli pouze klasičtí Egypťané, kteří mluvili jazykem podobnému tamějšímu mrtvému jazyku, takže pro super vědátora nebyl problém si s nima za chvíli plynule vykládat. Přitom s obyvatelstvem i s živočišstvem té planetky si mohli tvůrci tak vyhrát. Centrálním prvkem nemusel být uhlík, ale klidně něco jiného, tíhové zrychlení mohlo být také úplně jiné, tím pádem obyvatelstvo a živočišstvo mohlo nabrat zcela nové tvary a velikosti. To, že si tvůrci zvolili jako lidi Egypťany a vystačili si s jedím univerzální zvířetem přičítám zaostalé technice tehdejší doby. Trošku mě film zklamal. Né zase moc, protože jsem od něj vlastně nic zázračného ani nečekal. Takže 2* budou tak akorát... (20.07.2012)

Postavy pronášejí věty, kterým ani tvůrci zřejmě nerozumějí, hlavně, aby to vypadalo záhadně a chytře. Příběh je komplikovaný až z toho začínají vstávat vlasy na hlavě. Triky jsou vypiplané, na svou dobu samozřejmě velmi špičkové. Hudba burácí, David Arnold se s ústřední melodií vytáhl. Roland Emmerich si bral inspiraci v klasických sci-fi kouscích i béčkových slátaninách, oproti kterým ovšem dostal zatraceně hodně peněz. Jenže je to právě německý řemeslník, který má mnohdy velké problémy s tempem, který s postavami pracuje tak, že se po čase stávají nezajímavými a chybí jim vývoj, a zaškobrtává také s tím, aby nám až na několik výjimek nabídl trvalejší napětí a zájem o dění v dalších minutách. Není to proto ta typická devadesátka, na kterou by se člověk při četném reprízování těšil. Já rozhodně ne, protože zmiňované tempo bylo zejména v první polovině hodně bídné. (07.01.2017)