2Bobule

Stál jsem před pár dny, tuším to bylo na samém konci dubna, na zastávce a náhodně zaslechl konverzaci jakéhosi plebejského páru. Muž vyprávěl ženě o tom, že právě viděl 2Bobule a že to bylo ještě lepší než první díl... Co si budeme namlouvat, není - ale je to zároveň daleko koukatelnější než všechny Lištičky, Muži v říji atd. Nikterak originální, Voříšková se nesvléká a smích trhající bránici se taky nekoná, ale musím uznat, že jsem se párkrát uchechtl, zvláště po druhé polovině snímku, hlavně ve scénkách s policajty. Hodnocení kolem padesáti procent (v tuto chvíli 54) je dle mého názoru zcela zasloužené a film navíc zcela nechtěně slouží jako sociologický materiál - zatímco chlapi si vesele chlastají a nejsou schopni nic zvládnout, všechno nakonec zachraňují ženy (kterým ovšem muži veškeré zásluhy upřou a ony se po nich ani neshánějí). (09.05.2010)

Kým v jednotke sa dala vychutnávať sladká Morava, Tereza a vinárska atmosféra, tu sa vytráca Morava (málo pekných obrázkov) aj atmosféra - tá prechádza do formy gagov, nie vždy vydarených. Našťastie Hádek si konečne umyl vlasy, je to výzorovo lepšie, a Krampol tu herecky exceluje. Aj na jeho príklade vidíme, že herecké legendy odchádzajú, ale žiaľ nové pribúdajú len veľmi pomaly, ak vôbec. (05.11.2020)

Stejné jako první film: tzn o ničem. Přesto se na to docela dobře dívá, nemusel jsem se tomu pořád smát jako Libuši, nebo se studem schovávat za sedačky jako u Miliardáře. Děj je naprosto mimo realitu, sled absurdních situací, které ve mě ale občas vyvolaly úsměv. Režie je pohodová, Lanného styl není výrazně odlišný od Bařinova. Jde jen o ten scénář, který je u 2Bobulí fakt na pěst. (27.10.2009)

Nastavovaná kaše. Tvůrci si bohužel nepovšimli, že doba grotesek, kdy stačilo jen někam padat a běhat jako tady je pryč. Čekal jsem, že mi dvojka kromě fajn muziky přinese alespoň nějaký příběh, bohužel se tak nestalo. Spousta věcí zůstala nevysvětlena (co ten tajemný sklípek?) či nakousnuta. Těžko říct, jestli by mi více nedalo hodinu a půl sledovat nějaký atletický závod, kde se mi to neustálé běhání může i líbit. Slabších 40%. (04.05.2010)

Na zakázku natočená zvrácenost, v níž chybí téměř vše, co dělalo první Bobule výjimečnými. Chybí poetika, příběh i osobitá režie. Zbyla jen marnost, křeč a Voříšková s Postráneckým, kteří se během subjektivních pěti hodin (nekecám, ten film je nekonečnej!) stávají záchranným kruhem ve stoce plné scenáristického slizu a nesvéprávných hereckých (mnohdy až ochotnických) výkonů. Ale ožíračka to musela být pěkná. To jo. (24.10.2009)