Všechno co mám rád

Samozvaný poetický film je v rámci děje rozdělen na kapitoly různé délky, přičemž některé slouží něco jako interludy. Hlavní postava Tomáš je na křižovatce svého života a přitom poznává sám sebe(jak originální). Při tom zažívá spoustu více či méně vtipných tragikomických situací s energickou angličankou, nevyrovnaným synem, hysterickou ex-manželkou a se senilními rodiči. Co musím vyzvednout jsou nádherné záběry(ten konečný mi ještě nějakou dobu zůstane v mysli:), jinak mě tenhle film až tak nezasáhl, poetiku ve filmu bych si dokázal představit i docela jinak. (06.02.2008)

Film o slovenskej uzavretosti a neschopnosti odist, riesit a byt dosledny v tom, co robim. Par scen je srandovnych a v dosledku to stoji len na trapnosti danej situacie. Okrem toho Nvota je podla mna celkom slaby herec. Moc sa mi to nepacilo ked som to videl v kine, nepaci sa mi to ani po rokoch, ked som uz v zahranici. (18.01.2008)

Nejlepší Šulíkův film. Kam se hrabe Záhrada... Tenhle snímek si nelze nebrat osobně, a to je dobře, jistě tak byl myšlen. Není ideální, ale je tak dobrý a výjimečný, že nižší hdonocení by bylo krutě nespravedlivé. Podle mého jde o nejsilnější (česko)slovenský film 90. let (tehdy, v roce 92, jsme ještě nebyli rozděleni??). Juraj Nvota byl vynikající -- přesně ten chlápek, co má do ideálu milence-manžela-otce-a já nevím čeho ještě hodně daleko, a přece v něm je nějaký klid a síla, která lidi (hlavně ženské a děti, že) k sobě neodolatelně přitahuje. A on se přitom nežene za kariérou, prostě je a na nic si nehraje. Famózní portrét. Mimochodem -- snímek jsem viděl v ČT začátkem roku 08, do té doby jsem ho neznal. O ČT si opravdu nedělám žádné iluze, připadá mi skoro stejně strašná jako komerční televize, ale tohle mě od ní potěšilo. Zjevně dramaturgický omyl ze strany ČT, ale já z toho vytěžil maximum. Na tenhle film se nedá zapomenout. Za pár let ho chci vidět znova. (08.02.2008)

V porovnání s pozdějším dílem Záhrada mi v tomto snímku vyloženě vadilo to rozkouskování do kapitol. Záhrada byla spíše smyslová, kde děj nehrál až takovou roli. Všetko, co mám rád je film, který má podstatný děj a rušivé elementy do něj příliš nepatří. Šulík Záhradou vyzrál. Kromě toho mi byl hlavní hrdina snímku Tomáš značně nesympatický. Nakonec dávám 45%, což jsou dvě hvězdičky (27.03.2014)

Jsou různé věci a skutečnosti, co má člověk rád: jsou to většinou maličkosti, z kterých se skládá náš život, drobné maličkosti, jejichž hloubku sami určit nemůžeme, člověk žije a raduje se z drobností a malých věcí, bez kterých by život nebyl životem. Všechno zde popsané zaznamenal Martin Šulík ve svém neuvěřitelně zajímavém a krystalicky průzračném filmu, který svojí poetikou vtáhne do děje každého, kdo má oči otevřené a vstoupí tak do světa, kde čas plyne svým vlastním tempem. (20.03.2013)