Zakázaná říše

Lidská představit zná hranic: Totálně zmagořenej VanHelsing... přecházející do Ospálé díry.. totálně zabitý Bratrstvem Vlků... Hold Rusko.. Po vizuální stránce nemám výhrad.. třeba scéna v Krčmě... kdyby to nebyli takové halušky, mohl z toho být celí film... Bohužel, scénárista měl z tím trochu jiné plány, takže dobré horové pohádky se nakonec stává uvěřitelná fraška... která sice neurazí... ale pěkně naštve. V podstatě sleduje tři příběhy které na sebe vzájemně nenavazují, nebo navazovat měli, bohužel tvůrcům se až křečovitým způsobem nedaří to dát dohromady. Výsledkem je nakonec jen vizuálně dobře odvedený maglajz, ve kterém se snoubí snad všechny legendární filmy minulé doby... Což mě teda spíše rozesmálo než nadchlo.. Za mě 45% Taak a teď to jdu porovnat z těmi 3 zbývajícími. 8) (03.09.2016)

V popisku chybí HOROR to je jasné, ale jen tak okrajovej. Občas podle mého až moc spletené a člověk neví, jestli to co vidí opravdu je nebo má někdo haluz jelikož měl mnogo vodky, ale ty dvě a čtvrt hodiny docela utekly a vím, že si to pustím jednou znova....obludy se mi líbily a scéna kdy se změní spolustolovníci nemá nejmenší chybu stejně tak nahánění kočáru smečkou napůl sežralých vlků. Milé překvapení z ruska, ale na čtvrtou hvězdu bych do sebe musel naklopit hodně vodky. (15.09.2014)

Kdyby to místy nebylo až tak amatérské a skutečně se na to nekoukalo moc hezky, tak je to i zábavný fantasy film s prvky komedie a hororu, který byl natáčen v české koprodukci a s nějakými těmi českými lokacemi. Jenže ani tohle nezachrání podivné fantasy, které se až moc rozlétává mimo hranice snesitelnosti. (07.10.2015)

Když Bratrstvo kozáků povečeří s Adélou, je z toho digitální taškařice, po jejímž zhlédnutí by Gogol Večer na samotě u Dikaňky neuroticky ukopal Revizora. Natočeno je to nádherně, jen se to kapku vyVíjí ve všechno možné, jen ne Vije. Slovanské krasavice Vijí věnce, digivlci Vyjí potemnělým lesem, sem tam se objeví pařezy z Mrazíka a pohazují si Ivanem a po zakarpatské samohonce může mít jeden príma halušky, až vidí létající Krejzyfrogy. Takže, kdo se těšil na pořádného strašidelného Vije jako já, ať si nakoupí raději verzi z roku 67, kdo na skvěle udělanou kůl pičovinu s mastnými homocopy komických atamanů, ať si omrdá koleno. (14.03.2014)

Cestovateľ a kartograf počas svojich svetových potuliek zakotví v malej ukrajinskej dedinke, kde sa ľudia obávajú tajomného zla. Rozhodne sa na to teda pozrieť svojim vedeckým okom a ocitne sa vo víre bizarných a fantazmagorických udalostí. Ruská hororová rozprávka na motívy príbehu Nikolaia Gogolu a rovnomenného staršieho snímku je vcelku príjemným počinom. Až na tú prestrelenú stopáž ide o zaujímavý, dobre natočený a vizuálne pohlcujúci počin pre (takmer) všetky vekové kategórie. (16.03.2014)