The Flamekeeper in Pictures
Obsahy(1)
Strážce plamene dvojice Hapka & Horáček má filmovou podobu. Po vydání úspěšného alba Strážce plamene se Michal Horáček a Petr Hapka rozhodli připravit i filmovou podobu tohoto alba i na DVD, pod názvem Strážce plamene v obrazech. Jedná se o zcela ojedinělý umělecký projekt, který chce představit mladé talentované režiséry, absolventy nebo stále ještě studenty FAMU. Jedinou výjimkou je klasik českého filmu režisér a zároveň profesor FAMU Otakar Vávra, který se chopil režie klipu k písní Hlava kance. Součástí DVD budou nejen všechny písně z alba Strážce plamene v obrazové podobě, ale i dokument Jana Mudry z natáčení, které probíhalo více jak půl roku. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
Jedenáct písní, jedenáct miniaturních filmů. Tak vypadá nový projekt dvojice Petr Hapka–Michal Horáček a jejich hostů, hudební DVD Strážce plamene. Teoreticky.
Dalších 10 fotografií v galerii
Petr Hapka a Michal Horáček | foto: Universal Music
Ve skutečnosti DVD působí jako pásmo zhruba čtyř opravdu originálních snímků, tří jedinečných textů, dvou výrazných melodií a jediného hereckého tandemu, jenž si pod heslem H+H nad oponou animovaného divadélka staví pomník. Sice hravý, zlehčovaný, stylizovaný, ale přesto zjevný. V titulcích může stát "Hrají: Hapka, Horáček... a další".
Hudební DVD navíc skrývá zradu. Kdo si nosič přehraje celý najednou jako "opravdový film", propadne pocitu, že až na pár výjimek slyší stále totéž, tedy jednu jedinou, melodicky i textově monotónní, byť bravurně zvládanou vlnu melancholie. Což na druhé straně nahrává filmařům, protože jejich pojetí pocitově podobných skladeb se liší přece jen výrazněji než písně samy.
V čistě filmařském žebříčku stojí nejvýše klip Vidoucí, ale neviděná v režii Jakuba Sommera. Žena v černém na černém pozadí sehrává velké němé sólo výrazovou směsí baletu a znakové řeči; zpěvačka v rohu obrazu jako by jí jen vypomáhala. Nápadité, čisté, střídmé, uhrančivé.
Pomyslné stříbro patří animovaným klipům Neodolatelná a Na hotelu v Olomouci; zlínské studio Sp2 zkusilo lehkou bizarnost skoro v duchu přízračných hrátek Tima Burtona. Tady už sice H+H hrají, ovšem v loutkové podobě, byť by snesla ještě větší nadsázku, jejich všudypřítomnost méně křičí a více baví.
A bronz by si mohl odnést veterán Otakar Vávra za závěrečnou Hlavu kance, jež slouží trochu jako děkovačka – mihnou se v ní totiž všichni z alba. Bez efektů do ní vetkl prostě a přesně bluesovou náladu osamělých kavárenských pijáků absintu včetně přízraku "zelené" nevěsty.
Z ostatních klipů utkví spíše detaily, dělený obraz pro dvojici milenců či zdvojený Daniel Landa. Ale zdaleka ne všichni si lámali hlavu, jak povšechně melancholické skladby ozvláštnit.
Najde se tu spousta klipového balastu a prvoplánových banalit: vaření kávy, pápěří, ptactvo všeho druhu, světla nočního města nebo dálnice, hořící svíce, pouliční klauni. A hlavně sám Hapka ve své neměnné hlavní roli, coby rozevlátý bard s moudrým pohledem umělce, věčný poutník bloumající šansonovým časoprostorem šikovného básníka Horáčka.