Jménem krále

Hezká detektivní pohádka pro nedělní poledne na Čt1/2, která se omylem dostal do kin. Velké plátno jí nesluší, stejně jako osudová hudba, která jakoby si odskočila z jiného, epičtějšího filmu. Scénář není vyloženě blbý, ale vede diváka za ručičku od momentu první vraždy až k osudovému (nebo "osudovému") božímu soudu, nedejbože, kdyby vyšlo k nějakému vychýlení od vytyčené trasy. Proto každý, kdo má všech pět pohromadě, odhalí vraha po 20 minutách a dříve. Herci občas vypadají neskutečně absurdně (krátce: Kanyza, Vaculík, Hrubešová, Rašilov), jen Rodenovi jsem "žrala" naprosto všechno, stejně absurdně působí míšení současné hovorové češtiny a "archaické" řeči české, což je nešvar, který jsem si poprvé uvědomila v Nejkrásnější hádance :-) Navzdory všem výtkám (podobnost s Lenssenem čistě náhodná :-D ) nehodlám film shodit. Odvaha režiséra a producentů byla velká, proto o stupínek nadhodnotím. (04.06.2009)

Ako detektívka slabé (dokonale neprekvapivé a záhada zamknutej izby mizerná), ako film úbohé. Otrasná réžia, ani štipka atmosféry a strašná práca s prvotriednymi hercami. Slabota, aj keby to bola len televízna inscenácia (čo vlastne je, len to nejaký nešťastník pustil do kín a čakal, že za to budú ľudia platiť). (21.02.2013)

Ultra-stylový plakát... a to je asi tak vše. Jménem krále bych si bez problémů dokázal představit jako televizní minisérii, kde ostřílený Roden cestuje mezi tuzemskými hrady 13. století, řeší na první pohled zapeklité vraždy či hádanky, na konci každého dílo odhalí pravdu ve stylu Hercule Poirota a viníka odsoudí k trestu smrti. V takovémto případě bych se nebál Nikolaevovo nejnovější dílo ocenit velmi nadprůměrně. Bohužel se jedná o film, který se ještě navíc úplnou náhodou dostal do kin, kde jsem jej naneštěstí (já se opravdu těšil) neměl možnost shlédnout. Zápletka je až moc přímočará, rozpočet na pořádnou výpravu nulový a díky otřesně krátké stopáži nedostanou herci (vyjma Rodena) dostatek prostoru, tudíž jakákoliv šance o vytvoření si k jejich postavám vztah je mizivá. Jménem Krále pouze potvrzuje pravidlo, že historické žánr je v současné české kinematografii mrtvá záležitost. (20.12.2009)

V prvních chvílích jsem si myslela, že to snad přepnu. To televizní zpracování našich porevolučních filmů mi fakt dost vadí. Jenom kvůli Kájovi jsem to nechala běžet a udělala jsem dobře. Co člověk, to naše současné, herecké eso v čele s tím největším, srdcovým. Všichni byli dokonalí, jak jinak. Teda kromě komparzu. Ten byl děs běs. Příliš strojené a neherecké. Škoda, že to není natočeno jako skutečný, historický film, ale jako nějaká inscenace. Námět, pocházející z historie Království českého, byl velice příjemný. Dá se říct, že mě postupem času drama, trochu nešťastných námluv, opravdu zaujalo. Určité části by se daly i více rozvést, dát tomu více prostoru, temna a napětí. Pozastavila jsem se u postavy snoubenky pana loutnisty. Snažila jsem se v ní najít podobu s vyprsenou rodinkou Bédi Trávníčka z reklamy na sekačku. (25.05.2015)

Historické filmy se v našich poměrech netočí přílš často, a tak tohle dílo mohlo být svěžím větrem v naší kinematografii, ale nejásám z něj radostí. Herci se sice pohybují v dobových kostýmech za doprovodu chorálů, ale to samo o sobě nestačí, zvláště v případě, pokud na režisérské sesli trůní netalentovaný režisér Petr Nikolaev, který vůbec nectí žánrová pravidla a divákovi servíruje v podprůměrném balení jakýsi paskvil mísící historické drama s detektivním žánrem. Už pouhé naroubování příběhu s detektivní zápletkou pramálo funguje a od historického žánru žádám především pořádnou porci akce v podobě historických soubojů či naturalisticky vyvedenou řežbu, ale ani jedno se nekoná, nebot tvůrci se akci důsledně vyhýbají dobře si vědomi, že ji zkrátka neumí natočit. Když se přece jen akce dvakrát dostane ke slovu, je velmi zoufale natočena, a rytířský turnaj nebo závěrečný souboj s meči, budí smích. Když nám nejde akce, předhodíme divákovi pořádnou porci mluveného slova, řekli si tvůrci, a tak se divák utápí ve stupidních dialozích a proslovech, které nemají hlavu ani patu, a přitom se vehementně pátrá po vrahovi šlechticů, ale nečekejte pointu ve stylu Šestého smyslu. Po herecké stránce se mně nikdo moc nelíbil, a někteří zúčastnění vysloveně budí smích (Vaculík, Rašilov, Kanyza), někteří se snaží nepropadat panice (Roden, Prachař, Issová, Zima), jediná Markéta Hrubešová ve své roli exceluje a svou postavu obdařila životností, která právě většině postav schází. Diváka pouze může spasit milostivá stopáž, protože tohle mělo s dobrým historickým filmem pramálo společného. 40% (12.10.2009)