Taras Bulba

Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... (12.02.2010)

Gogol se musí v hrobě obracet. Něco tak blbě nacionalisticky zrežírovanýho už jsem dlouho neviděl a to už ani nemluvim o hercích. Rozmáchlý gesta, kecy o široký ruský duši a víře a navrch blbě secvičený bitevní scény, to všechno mě lámalo k tomu, abych to ani nedokoukal. Aspoň že ta holka byla docela hezká. 10% (21.03.2012)

Krásný čtyřhvězdičkový historický film. Ale těch matiček Rusí se tam vyskytovalo nadkritické množství, patetické texty házel scénárista lopatou a je to škoda, opravdu to rušilo. Kozáci zas takovou láskou k matičce Rusi nehořeli (i když Taras měl na konci opravdu plamenný proslov) a kdyby se po téhle stránce tak netlačilo na pilu, váhal bych mezi 4 a 5 kousky. (17.02.2017)

První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras. (31.03.2011)

Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i to, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí. (20.11.2011)