Fišpánská jablíčka

Po těch filmech, ve kterých Vojta Kotek hrál, bylo jen otázkou času, kdy si ho někdo vybere do nějaké pohádky a když už si ho tedy vybrali, tak mu měli v maskérně vybrat alespoň tmavou paruku a ne tu zrzavou. V té vypadal opravdu příšerně. Netušila jsem, že Dušan Klein umí taky natočit takovou bláznivou pohádku. Z Pavla Zedníčka by mohl být český Jack Sparow. Skvěle mu sekundovala Bára Hrzánová. Ta se v podobných rolích snad přímo vyžívá. Ovšem, Radek Holub se těm dvěma v pohodě vyrovnal. (05.10.2011)

Jedna z mnoha veřejnoprávních hodinových pohádek na nedělní odpoledne, která má plus, že se točila i mimo ateliéry a je mezi těmito útvary jedna z těch "výpravnějších" , bavilo mne i ty parodie na klasiky a hlavně to mělo hodně nadstandardní obsazení ( včetně dvojice Abrhám Šafránková ). Ovšem já si asi nejvíc zapamatuju ty travesti paruky hlavních hrdinů včetně Gabči Marcinkové pro kterou to byla druhá role v životě. (07.07.2021)

Děsivé paruky mimin i dospělých princů a úvodní píseň nějak srazily laťku už na začátku, písničky jsem přeskakovala a paruky od vietnamce se snažila nevidět. Všichni královští rodiče byli asi to, co mě u toho udrželo a Marika, kterou mám prostě nevím proč hodně ráda. Báru už jsem viděla v tolika identických rolích, které identicky hraje, že už mi totálně leze krkem. Ale totálně. Jinak jsem se nakonec i celkem bavila stylem: bože to je hovadina, checht. (07.06.2020)

Tak z popisu sedí pohádka o dvou bratrech. O slově humorná bych se hádal. Tak jsem si říkal, jak je možné, že už neumíme točit pohádky. Pak se kouknu, že to režíroval Dušan Klein a radši už nic neříkámto vše vysvětluje. Proč proboha nemá dost soudnosti, aby odešel do důchodu? Vždyť za posledních deset let nic pořádného nenatočil. (01.06.2013)

Zdá se, že pro značnou část posluchačstva a diváctva této databáze se postupně do nenávratna vzdaluje povědomí o vymezení kvality v pohádkové a vůbec mládežnické tvorbě. Lze-li mít výhrady k hereckým výkonům významné části představitelů rolí dívek a princů, zanikají vedle nápaditého scénáře, lehounkého a přitom třaskavinově recesního humoru i režie, která z daných okolností vytěžila maximum. Vlídná babička nestárnoucí Jitky Molavcové (zanedlouho jí bude šedesát let), vyrovnané výkony obou královských párů i sličná ježibaba v poněkud konvenčnějším, ale jinak přesvědčivě zvládnutém podání Radka Holuba dávají zapomenout na zklamání způsobené štědrovečerní pohádkou KOUZLA KRÁLŮ. Po delší době bylo možno zhlédnout vděčné dílko pro děti všeho věku, které se výrazně přiblížilo úrovni předlistopadové tvorby. Zdá-li se to někomu být málo, musím připomenout, že pro poučenější a zkušenější bylo naopak nabídnuto něco, co ve všech ohledech překonalo jejich nejsmělejší očekávání. Očekávání směřující rovněž například ke klasické pohádkové tvorbě Boženy Němcové, bratří Čapků nebo Josefa Lady. (02.05.2009)