Habermannův mlýn

Juraj Herz je zpět a dokazuje, že nezapomíná. Habermannův mlýn má sice slabší místa (hlavně díky horlivému střihači, který některé scény hodně špatně utne, takže nemají šanci vyznít tak, jak by měly) ale jinak - klobouk je dole. Waschke, Roden, Hrušínský, Holub (dejte mu roli pořádného psychopata a garantuju vám, že hned si více lidí všimne, jaký on je geniální herec!) a v menších rolích Kaiser, Stránský a Hryc - ti všichni dokazují, že je z cesty generalizování. Ano, za války byli nuceni dobří lidé dělat špatné věci. Nicméně je hodně slepé (jak zde čtu některé komentáře) vidět pouze Čechy jako ty špatné (stejné by bylo špatné generalizovat Němce jako "ty hnusné svině"). Tenhle film nám totiž sděluje něco, co někteří, zdá se, nepochopili. Nezáleží na tom, jaké jste krve, národnosti či vyznání, ale jak se kdo v konkrétní situaci zachová. Nejsou "špatní Češi" nebo "špatní Němci". Jsou, byli a vždy budou pouze špatní lidé. A je jedno, jakým jazykem na vás mluví nebo kterého Boha vyznávají. A za tuhle myšlenku musím dát plný počet. (10.01.2011)

Čekal jsem velkofilm s ohromujícím příběhem, ale bohužel. Nijak zvlášť mě to neoslovilo. Když bych to porovnal s Lidicema, tak Lidice byly o třídu výše. Mělo to slušný děj a celkově zajimavější než tenhle mlýn. Asi tak jediný co si později budu pamatovat bude močení na obraz s Hitlerem a to, že zde hrál Roden a na to ostatní si už určitě ani nevzpomenu. (28.04.2012)

Je to dost dobrý film, který zcela přesvědčivě mapuje události za druhé světové války. Film jsem shlédl v kině. Téměř všichni herci zahráli skvělý herecký výkon. Překvapilo mě, že Karel Roden zde měl ne tak hlavní roli, ale i přesto potěšil. Film má temnou napínavou atmosféru, scény jsou reálné a velmi drsné. Hlavně konec byl dost drsný až se mi to moc nelíbilo, ale ve válce toho bylo o dost a dost drsnější. Hudba celkem příjemná. Nevím jak mám na tomhle filmu hledat chyby. Jak jsem psal, konec byl dost drsný, což není ani tak chybou, mě to nesedlo, nějaký herec by se tu taky našel, kterého bych z filmu vyřadil, to je asi tak všechno. Přesto povedený film v rámci žánru. Film hodnotím na 86% = **** (13.11.2012)

Pro syrový a mnohdy až horrorový styl pana Herze jsem měla vždycky slabost, proto jsem velmi ráda, že se tohoto "kontroverzního" tématu ujal právě on. Strach pramenící z nejistoty, rostoucí zoufalství a pomalu se hromadící nenávist, která v závěru filmu vyvrcholí ve své nejčistší a nejhrůznější podobě, to vše dělá "Habermannův mlýn" tím, čím je - emocionálně nabitým snímkem, který by si měl povinně zhlédnout každý. Na určité části historie by se totiž nemělo zapomínat a na tuhle teprve ne... (18.11.2011)

V posledních deseti letech se 2. světová válka promítla do příběhu letců RAF v Tmavomodrém světě, osudu želarské Hanule, společně s Arnem von Lieven potřísnila Krev zmizelého, byla i při tom, když se Obsluhoval anglický král, dobýval Tobruk a rozpínal Protektor. Nyní se Herzův Habermannův mlýn cíleně zabývá otázkou odsunu Němců v roce 1945, ke kterému směřuje obloukem vyprávění od roku 1937 a sleduje tak přímou linku proměny chování více národnostní obce v extrémním časech. Herz vítězí v každém možném ohledu a předkládá film tolik potřebný pro českou kinematografii už dlouhá léta. Převaha německých herců tvoří jednu z mnoha silných stránek, na kterých byla vytvořena základní působivost hrůznosti událostí na Habermannově mlýně. Zejména Mark Waschke v titulní roli zosobňuje vynikajícím způsobem kompaktní složitou postavu, která napříč desetiletími podává ruku například Schlapckemu Borise Rösnera z Albrechtické huti. Stejně tak je strhující výkon Hannah Herzsprung a několika dalších tváří. S Čechy je poněkud problém vyhnout se zavedeným škatulkám, zvláště u Rodena a Hrušínského, určitý zlom nastal u Kaisera a Dulavy. Rozhodně stojí za zmínku, že se k filmu z televize - poprvé od roku 1989 - dostala Veronika Gajerová, jejíž výkon ideálně splňuje požadavky jí zadané šablony. Bylo by zřejmě nyní možné se zamyslet nad tím, jestli nakonec Herz nepředkládá podvědomě obhajobu německé strany vůči české, ale v tomto případě by už sama taková myšlenka byla rouháním. Příběh plyne a razantně se přizpůsobuje době, které je ukrajována po poměrně velkých časových úsecích, aby bylo možné se soustředit na pointu. A zároveň je možné si najít čas i na vizuální odkazy Kočáru do Vídně... Ohledáním z více úhlů je nakonec za jediný reálný mínus možné považovat marketing výlučně se soustřeďující na osobu Karla Rodena, který tvoří v ději jen výraznou roli vedlejší, a ukrádá tak prostor hlavním hvězdám dramatu. (01.05.2011)