Růžový panter znovu zasahuje

Clouseau a Dreyfus znovu zasahují a zárukou je jedno velké ujeté komediální peklo. V tomto díle se asi nejvíc z celé série vyřádil Herbert Lom, Peter Sellers samozřejmě také, ale to je jaksi mimochodem. Zajímavé je, že komisař Dreyfus je v každém díle jiný. Od zoufalce se dopracoval až k šílenému internacionálnímu zločinci fantomasovského formátu. Ze všech megavtipných scének u mě vyhrává ta na Oktoberfestu. Nakonec je příjemným spestřením nádherná Lesley-Anne Down. A navíc jsem měl štěstí vidět film se starým dabingem, který jej povušuje o třídu výš (Couseau je vrchol dabingového umění Stanislava Fišera - promiň Vinnetou, Rudolf Hrušínský coby Dreyfus a Lesley-Anne Down nadabovaná sexy hlasem Aleny Procházkové). 85%. (26.09.2007)

Poté co se Dreyfus z Clouseaua v minulém díle zbláznil, ho v tomto díle Clouseau dodělává tím nejbrutálnějším způsobem. Pro mě je tohle nejlepší díl celé série, protože při scénách s boxovacím pytlem, bradly a železnou koulí pravidelně bečím. Prostě hardcore všech hardcorů. Miluju to a ještě víc to doporučuju! (16.10.2013)

"Má někdo pocit, že se zde skrývá?" Tak tohle je Clouseau v nejlepší formě a to při soubojích s Katem, při cvičení na oblíbených bradlech, při striptýzu, při drobném rozladění klavíru i při vyšetřovacích metodách tradičně nebezpečných svému okolí. A to vše je nic proti nápaditému dobývání hradu, při němž dostává má bránice pořádně zabrat, i když po tolika reprízách by to už mohla brát s větším nadhledem. (23.12.2015)

Peter Sellers jako Clouseau zde dosahuje maxima, z Dreyfuse se konečně stává padouch. Herecký koncert s geniálními gagy. Clouseau v hotelu přichází k recepčnímu se psem. - Clouseau: "Vy máte ale hezkého psa. Nekouše?" - Recepční: "Ne, ne." - Pes hryzne Clouseaua. - Clouseau: "Jáááu! Vždyť jste říkal, že váš pes nekouše!" - Recepční: "Ale tohle není můj pes." (14.04.2010)

Čtvrtá víceméně z piety – ve své době jsem konkrétně tohle pokračování v kině absolvoval nepočítaněkrát. Stejný efekt jako u českého Agenta W4C – originál bondovky byly politicky závadné, tož nám klukům lačným po rafinovaných agentech, ďábelských zlosynech a oslnivých kráskách nezbylo než hltat parodie, ty se tzv. směly. Pak má člověk v dospělosti brát svět vážně. (19.04.2013)