Cesta do středu Země

Poslední ze tří velkých amerických adaptací Julese Vernea 50.let - před tím 20 000 mil pod mořem a Cesta kolem světa za 80 dní. Na rozdíl od obou jmenovaných je Cesta do středu Země asi nejméně ambiciózní, ve své jednoduchosti možná až béčková. I když jistě ne rozpočtem, protože rozlehlé dekorace Atlantidy, houbového lesa a dalších prostředí jistě nebyly z nejlevnějších. Filmu dominuje fantasticky tísnivý soundtrack Bernarda Herrmanna (hlavně útoky ještěrek působí vážně démonicky). I přes svou délku Cesta do středu Země příjemně ubíhá, a občasné logické kotrmelce a naivní momenty se snadno odpustí. (17.01.2014)

Technická stránka je stále celkom pekná. Hlavne keď viete oceniť triky vzhľadom na dobu vzniku. Ale strašne ma srali hlavné postavy. Nesympatický profesor Lindenbrook a jeho idiotský poskok Alec. Aspoň na Jenny sa pekne pozerá. Vďaka postavám ma ale celé to dobrodružstvo vôbec nebavilo a samotné situácie a nástrahy tým pádom pre mňa postrádali napätie. Škoda. Bežne si aj takéto staré dobrodružné sci-fi vykopávky užijem. 4/10. (13.10.2019)

Kýč místo dobrodružství.¬         V místech, kde zdejší uživatel fragre obdivuje "nádherné staromódní dobrodružství" vidím já umělohmotný scénář tehdejšího USA filmového velkoprůmyslu; milý humor Verneův nahrazen přituplými nápady "hollywoodských" "mozků" zaměřených na ženy či drůbež (souvislost se pochopí po zhlédnutí); papírové kulisy jsou až příliš odfláklé i na dobu natočení (je to prostě dáno ne dobou, ale nepéčí — vždyť oni nám to diváci zbaští, známe své Američany, točte se, dollars!). Zpracováním necílí snímek ani na mládež, s ohledem na jisté náznaky mezi profesorem a vdovou.¬                 Jak nesnáším "artová" díla, snoby a jejich komedie, ještě více je mi protivný přístup k umění, jaký předvedla tato "Cesta do středu Země". Doporučuju jako krajní případ pro maminky, jejichž děti jsou zrovna zlobivé a ony je chtí zabaviti.¬                 Na závěr malá poznámka o kýči, kterým tato "Cesta" je. Nevadí mi, ba, mám rád kýče druhu obrázků s jelenem, zátiší s trpaslíkem atp.; ale udělati z Verneova románu kýč — to je totéž, jako byste Moně Lise od da Vinchiho přimalovali knír. Tfuj.¬                 Příhodná opoznámkování: uživ. Mikino00, xaver. (09.05.2019)

Povedené zfilmování klasické Verneovky, která má stále co nabídnout. Dobrodružný snímek plný krásných triků (obří houby, ještěři, nitro sopečné jeskyně), se skvělým Jamesem Masonem, který jako roztěkaný profesor Lindenbrook vede svou expedici do nitra Země. Jeho postava je velmi zajímavá a pestrá - a stejně rychle jako se mění jeho názory, se mění i jeho nálady a chování. Takže během chvilky dokáže být z příjemného společníka protivným autoritativním mrzoutem a naopak. Jeden zajímavý charakter vedle druhého je i zbytek jeho týmu. První polovina filmu je spíše komorní, druhá pak vzrušující a napínavá, ale díky Masonovi i velmi vtipná. Např. když si Lindenbrook hraje na soudce a pak předává zbraň jako horký brambor ostatním členům výpravy, aby vykonali jeho rozsudek. Dodnes kvalitní a velmi zábavný film. (22.01.2013)

Má nejoblíbenější verze Verneova velkolepého dobrodružství. Věděli jste, že i Hitler byl přesvědčen o světě uprostřed Země a financoval výpravu, která měla objevit vchod? Okultní společnost Thule, jejíž členem Hitler byl, hledala též Atlantidu, Archu úmluvy či Grál, jak se mohl ostatně přesvědčit i Indiana Jones ve svých neuvěřitelných dobrodružstvích. Fascinující výtvarná stránka filmu ukazuje poctivé řemeslo 50.let. Pravda, hrozí-li, že při koupání zahlédneme celé nahé tělo, kamera najde důmyslný cenzurní záběr. To je tak směšné, až z dnešního pohledu roztomile kouzelné. Využití skutečných, ale domaskovaných ještěrů by dnes rovněž pobavilo. K tomuhle filmu však patří stejně dobře, jako celý fantastický svět. (20.02.2011)