Fish Tank

Po technickej stránke filmu niet vlastne čo vytknúť. Dokonalá kamera a herci presvedčiví. Príbeh síce nie jeden z najoriginálnejších, ale budiž... čo mi však vadilo bolo to, že ma nechal citovo absolútne chladnou. Od drámy tak nejako automaticky očakávam, že vo mne vyvolá emocionálnu reakciu, možno som v tomto prípade mala príliš vysoké nároky. Napriek tomu však za autentičnosť a surovosť snímku hodnotím viac ako priemerne. (09.10.2014)

Tradiční britské sociální drama jako by se propletlo s premisami skandinávského manifestu Dogma 95 v autenticky realistickém snímku britské režisérky Andrey Arnold (a není to náhoda, s jedním z jeho zakladatelů Lars von Trierem se Andrea umělecky potkala při definování filmového manifestu Advance Party). Ručně snímaná kamera, dlouhé pozvolné záběry, pomalé tempo, autenticky vyhlížející mizanscéna, k tomu sociálně laděný koncept příběhu a především hudba mající významový přesah, v němž jako jeden z málo fenoménů vertikálně ve své reprodukované a medializované podobě prostupuje sociální stratifikaci společnosti až na její úplné dno, vytváří spojnici mezi světem úspěšných a záměrně medializovaných vrstev (respektive jejich mediálního výseku) a vrstvou sociálně vyloučené lokality, jako spojnice se však pouze jeví, je zdánlivá, je jen mediálním klamem a způsobem, jak jednoduše manipulovat lidmi s omezeným rozhledem a silně zapuštěnou sociální kotvou... Formální stránka tohoto díla má ještě jednu navýsost zajímavou složku, a tou je jakási obdoba lineárního vyprávění napodobující počítačovou hru, respektive Role-Playing Game neboli RPG. Dějová linka je vedena ortodoxně tak, že divák prostřednictvím kamery sleduje prakticky jen hlavní představitelku, funguje tak v jakési modifikaci 3rd person herního módu, jak to známe právě z oblasti herního průmyslu. Z podstaty fungování dnešního filmového média schází samozřejmě prvek interaktivnosti, film za nás hraje režisérka, je to ale samozřejmě spíše návěstí a ukazatel, kam vývoj kinematografie asi směřuje. Každopádně toto skloubení se sociálněkritickým realismem režisérčina uměleckého přístupu je zajímavé... (29.01.2010)

Andrea Arnold vymenila policajné kamery za oči 15ročnej Mie a nemohla urobiť lepšie. S až voyeristickou precíznosťou nás vtiahla do jednoho nie veselého pubertálneho života. A ona by to bola úplne bežná puberta, nebyť jednej nebezpečne bezprízornej matky, jedných nebezpečne nízko spustených jeanov, jednej (rovnako) nebezpečne zanedbávanej sestry. A nebyť okamihov, tých vzácne málo videných, keď som si v šere Světozoru prial, nech sa deje, čo chcem a nie to, čo by sa malo diať..(ako inak to napísať ???)..a i keď to občas Andrea A.vymyslela inak (no ženskáááá), rozumel som jej a stretli sme sa. Zakaždým. A v tom je Fish Tank pre mňa výnimočný. P.S. Katie Jarvis je objavom a herečkou roka. (19.01.2010)

Poslední dobou se těchto "malých"filmů ze sociálně slabého prostředí, nebo anglického předměstí vyrojilo jako hub po dešti :) Co vždycky těžce strávím je to pomalé tempo, na které mají Britové bohužel talent. Tomuhle filmu značně uškodilo. Jinak je to docela autentické a realistické, ale dlouhé záběry na Miu, která se toulá po sídláku, pak jde domů a po chvíli se sebere a jde zase ven mě nebavily. Každopádně na to, že je Fish Tank Katiina prvotina, ukradla si celý film pro sebe a zastínila i takového Fassbendera, kvůli kterému na to všichni koukáte :) Jediná věc, pro kterou stojí vidět celý film je ale právě to jiskření mezi nimi, kdy bylo od začátku jasné, že k něčemu dojde. Neuvěřitelně to mezi nimi jiskřilo a chemie fungovala. Jinak dějová linka s tancem se ukázala jako naprosto zbytečná a klidně od ní mohlo být upuštěno. Katie mi ani nijak talentovaná nepřipadala, co se tance týče. Bod navíc za zakončení vztahu dvojice, dalo se to sice čekat, ale únos mě velice pobavil :) (08.09.2012)

(1001) Tohle hodně bolelo, nicméně mám dojem, že to bylo spíš mnou než filmem, myslím tu poslední kapku. Nebo . že by to bylo filmem? Totiž - film je postaven z citlivých (krásných) pasáží a záleží na jednotlivém člověku, jak moc se otevře a kam pošle svoje myšlenky. Jsem si vědoma, že to by asi mělo ze zásady platit o každém filmu, ale tady to platí nějak víc. Jak bych se na to asi dívala, kdybych měla odstup. Zdalipak by mi nepřišlo, že je tam těch artových podprahovek nějak moc. Ona je to vlastně pohádka o zrání, žádné sociální drámo ani realita, zato velmi pečlivá kalkulace. - Zpětně bych vyměnila slovo kalkulace za kompozice. A jsem také velmi vděčná za pohádku. (27.07.2013)