Mother and Child

Mozaika tří mateřských příběhů točících se kolem adpocí a následného hledání i nehledání. Je to klasická citová vydíračka, ale je natolik dobře obsazena, že se nedá hodnotit jinak, než nadprůměrně, protože jinak docela plytký scénář vytáhli herci v čele s Anette Bening do úplně jiné třídy, než do které by jinak patřil. 80% (01.04.2014)

Nenápadný ale v mnoha směrech velice silný příběh, jehož název přesně vypovídá o čem příběh pojednává. Velice dobří herci a chytrý scénář, bohužel zabíjí možná až moc komorní a utahaná režie. Přesto stojí za vidění a zaujme převážně diváky, které téma adopce a rozbitých rodinných vztahů opravdu zajímá. (23.10.2012)

V roce 1999 debutoval Rodrigo García autorským snímkem Co vlastně ženy chtějí? a o deset let později si spolu s ním podobnou otázku klademe znovu. Film Mother and Child svého autora nezapře, ani kdyby chtěl. Jde totiž o navlas stejnou sondu do ženské duše, tentokrát jen o pár let dospělejší a jak název napovídá, teď budou středobodem dění děti, matky a jejich proplétající se osudy. Ti kteří viděli Co vlastně ženy chtějí? už jistě vědí, že ani nyní nebudou mít hrdinky na růžích ustláno a že o slzy a hledání způsobů, jak zaplnit prázdné místo v srdci i životě nebude nouze. Herecké obsazení je základní devizou filmu, Annette Bening, Kerry Washington i Naomi Watts v rolích Karen, Lucy a Elizabeth, z nichž každá je nešťastná svým vlastním způsobem, podávají všechny solidní výkony, Jimmy Smits a Samuel L.Jackson jim zdatně sekundují (v tomhle snímku jsou to skoro jediní muži), možná poznáte i několik hereckých tváří z prvního zmiňovaného filmu. Mother and Child se mi velmi líbil a plně splnil moje očekávání, na plný počet hvězd to ale nebude, hlavně kvůli rozvláčnému tempu a trochu samoúčelně vykonstruovaným slzopudným situacím, které si García na dámy (myslím tím dámy na plátně i v publiku) tak rád chystá. Přesvědčte se ale sami. (02.09.2010)

Nádhera! Už jsem takový film potřeboval, jako soli. Poslední dobou jsem sledoval jen horory, komedie a akční filmy, ale nic tak hlubokého a silného tam nebylo. Matka a dítě je věčné téma, na které by se dalo natočit tisíc filmů. Tento se točí okolo problematiky adopce dětí. Je tu velmi znát stopa mistra A.G.Iňárritua, který produkoval tento film. Tři zdánlivě nesouvisející příběhy se pozvolna splétají, aby se na závěr vše nějak spojilo, to je styl vyprávění, který miluji a který právě Iňárritu často používá ve svých filmech. Je požitkem sledovat, jak jsou si matka s dcerou ve svých povahách podobné, ačkoliv se prakticky za 37 let neviděly. Jak jsou obě chladné a nedůvěřivé k ostatním lidem. Jeden impuls (u každé jiný) je pak úplně změní v příjemnou a milou bytost. Neváhám s plným hodnocením, neboť tento film mi připravil nevšední zážitky, na které se jen tak nezapomíná. (01.02.2013)

Tak to teda valím bulvy na 91'%.Ze začátku mi připadal scénář a herecké výkony trochu nevyrovnané a celkem divné.Později mi to už začalo připadat jako superobří slalom a kromě výkonu Naomi Watts (vlastně jediný důvod proč sem se na to díval) a možná i Annette Bening,není vlastně o co stát.Možná to měl Iñárritu natočit sám a ne jen producírovat,ale tohle ve mě nic nenechalo.A tuhle hudbu sem slyšel už v několika jiných filmech.Ze startu mě napadne Americká Krása,Bílý Oleandr nebo Svět podle Prota. (10.10.2010)