Stínu neutečeš

"Takže můj děda není můj děda ??" ;) PěKNÝ prd !! Lenka ve svém debutu, v téhle naivní šmudle, v řemeslně zmatené inscenačce, která hloupě předstírá, že nespadá do tuzemského mainstreamu, a přitom se ještě cpe na plátna kin, naopak v důsledku jen dokládá největší bolest současné české tvorby, totiž povrchnost a bojácnost s níž rozehrává potenciálně silná témata, která však končí v černé díře vršících se anekdot jakoby ze života.. Podivná přímočará a špatně odehraná magnuskovina bez té jeho typické až dětinské umanutosti a zápalu s polívkovským Lanďákem hrajícím sebe sama po ukrajinsky a ohavnou spoustou nevyužitého a nedůsledného.. (06.12.2016)

Mohlo to být docela dusný komorní dráma, ale naprosto tomu chybala atmosféra a nějaký napětí z toho co se všechno může stát, až se ukáže pravda v celé své nahotě. Bohužel režisérce nepomohli ani herci, Lanďák byl imrvere nalitej, to asi nebylo ani hraný a místy blábolil uplně z cesty. Jaroslava Adamová tam vrhala jeden zlý a tajemný kukuč za druhým, kolikrát mě to přišlo jako kdyby jí spíš sralo, že jí Laňdák o pauzách vychlastal láhvinku než by to bylo součástí příběhu. Asi se chtělo víc soustředit na samotu a ty tři lidi v ní a ne to ještě rozmělňovat po nepodstatných postavách a nepodstatných záběrech. A výměna herců by taky nebyla na škodu a taky trošku promazlit dialogy by bylo fajn. Škoda, z toho mohlo jít fakt pekelný dusno......mohlo. (04.01.2012)

Dojem zvedá citlivě uměřená ♫ hudba M.Pavlíčka, naopak obecně jsou neúměrné podobné převody home-made projektů na plátno. Přitom samotný námět má potenciál na skutečně velký film. Přestože filmu nelze upřít snahu o český originál, o to víc mrzí scénáristicko-režijní zbrklost, postrádám více dramatična již ve fázi scénáře. Je škoda, že zejména P. Landovského již nezastihlo natáčení na absolutním vrcholu, aby filmová spolupráce mezi ním a režisérkou mohla dostat větší hloubku. Severočeský návrat je ale hezkým uzavřením oblouku jeho herecké práce od Soukromé vichřice. Přívoz, jenž sám o sobě vykoná spoustu dramatické práce, a Vik (Švehlík) zřejmě jako odkazy na Páralova a Jirešova "Mladého muže" (23.01.2012)

Už jsem zvykl na to, že hodnocení řady českých filmů tu bývá (nejen) z mého pohledu podhodnocené. V tomto případě se sice mohu ztotožnit s názory těch kritiků tohoto filmu, že zde je několik nelogičností a minimálně nedovysvětlených věcí. Hlavně fakt nechápu důvod, proč v 80 letech někdo přijde s tím,že se chce rozvádět kvůli něčemu,co se stalo před 60 lety.Ale beru to jako startovní situaci pro rozehrání celého příběhu na, zdá se, nyní velmi populární téma vyrovnání se s vlastní minulostí. A ta minulost,kterou film postupně rozplétá, je fakt docela drsná. A kromě toho jde o historii zasazenou, na poměry českého filmu, do velmi nezobvyklého prostředí. Už jen za to,o čem film vypráví, si zaslouží respekt. Ale možná právě proto,ten film některým lidem vadí. Dalším plusem filmu jsou herecké výkony hlavních protagonistů. Nechápu, proč tu někteří píšou, že Landovský tu roli ožraly vlastně ani hrát nemusel. Přijde mi to dost nemístné. Podle mě ta jeho role určitě nebyla snadná. Ale jemu vysloveně sedla a myslím, že mu i byla psaná na míru. A z výkonu Adamové člověka místy až mrazí. Když k tomu přidám velmi zajímavou hudbu M. Pavlíčka,tak si myslím, že to vůbec není tak špatný film, jak jej tu většina prezentuje. (30.07.2014)

Film se snaží na pozadí rodinného dramatu alespoň nastínit velice složité a rozporuplné ukrajinské dějiny. Kdo vlastně byli banderovci? O to se přou historici dlouhá desetiletí a výsledek je doposud nejasný. Snad proto má nakladatelství Lidové noviny mnoho let v edičním plánu knihu „Dějiny Ukrajiny“ a stále je není schopno vydat. Byli to sprostí vrazi nebo hrdinové? To dodnes nedokáží rozlousknout ani sami Ukrajinci. Oficiální ukrajinské postoje se otáčejí jako korouhvička ve větru podle toho, kdo zrovna vyhraje volby. A tak ani Lenka Kny nedává jasnou odpověď. Film je poněkud depresivní, ale má své kouzlo. Oprávněně jistě zaujme výborná kamera a hudba. Film má ovšem také několik nelogičností. Především když se vnučka diví, že prarodiče nepochází z Československa. Landovského řeč je totiž špatná ruština nebo možná ukrajinština, ale rozhodně ne čeština. Rovněž myšlenkový zvrat paní Adamové na konci filmu je poněkud divný. Když si na lavičce v mysli přehraje drsnou scénu porodu a následné smrti svého prvorozeného syna, radikálně změní dosavadní názor na svého muže. Doposud ho jen obviňovala a otevřeně nenáviděla. V závěru filmu se o něho láskyplně stará a připravuje oslavu jeho 85. narozenin. Měla ta scéna na lavičce být snad klíčovou, po které nastalo odpuštění manželovi a smíření se s osudem? Zřejme to tak mělo vyznít. Na vztahu Landovský x Němec je zobecněn i rozporuplný vztah mezi národy ve střední Evropě v období Druhé světové války a vlastně až do současnosti. Film okrajově ukazuje postavení běžných lidí v dnešní době. I mladá právnička se jen velmi těžko vyrovnává s denním stresem a s odloučením od přítele. Pomoc hledá ve skleničkách vodky. Tím se docela podobá svému dědovi. Její postarší otec Švehlík se cítí být matkou odvržený a nemá zájem se s rodinou stýkat. Tak se ani na konci filmu nedozví, kdo vlastně je. Lenka Kny je přes určité nedostatky této prvotiny slibnou režisérkou. (14.06.2010)