Vítejte v KLDR!

Do KLDR je zakázáno dovážet… Hotelové pokoje mohou být odposlouchávány…. A tíhou morbidních ,,§“ jsou asi veškeré zajímavosti vyčerpány. Chtěl jsem víc než jen sledovat ,,ÚČATNÍKY ZÁJEZDU“ DO ZEMĚ, KDE ZÍTRA ZNAMENÁ VČERA. Za zvuků ,,malebné“ korejské hudby si ani nepřipomenu onu ,,stísněnou“ dobu, protože přece jen jsme byli ,,o kus dál“. Jasně, něco zaujme, třeba program hodný dětí z pionýrského tábora nebo študáci s naučenými otázkami. V televizi je ,,hovno“ a kam se ,,sere“ mauzoleum na některé stavby. Divák, který však očekává nějaké překvapení, porušení pravidel, bude zklamán. A tak opravdu ,,silným“ zážitkem bylo jen vystoupení ,,dokonalých“ dětí. Chápu, že víc se ukázat nedalo. Člověk podvědomě vnímá tu ,,krutou“ realitu. Ale ve srovnání s tímto dokumentem si stačí jen něco přečíst. Namátkou... (06.06.2009)

Celkem zajímavý polopartizánský dokument. Je spíše o lidech, kteří se na tento zájezd vydali, než o zemi, ve které jsou. Pro někoho, kdo toho o KLDR moc neví má i informační hodnotu. Pro mě jako studenta koreanistiky má hodnotu v tom, že věci které znám, můžu vidět skoro na vlastní oči. Škoda, že těm turistům někdo pořádně nevysvětlil, co se v KLDR opravdu děje, už by si z toho nemohli tak snadno dělat prdel. (20.05.2009)

Zhnusenosti nad sledováním těch odborářsko-papalášských kriplů odněkud z Moravy se nevyrovnají ani náznaky severokorejské absurdity stalinských rozměrů. Otřesné svědectví o české povaze, která inklinuje povědomě k ohýbání hřbetů, nastavování zadků betonovým pyjům totality a obdivnému akceptování ideologické manipulace. Smutné, že jediný, kdo je schopný projevit největší míru odstupu, je turista se silným cizím akcentem. Mělo se to jmenovat spíš Vítejte mezi českými Knedlíky, protože běžný Knedlík by v té Potěmkinově vesnici jménem KLDR for tourists chrochtal blahem. Snad by tam mohl rovnou přesídlit. Provedením průměrné, ale s překvapivě výživnou výpovědní hodnotou. (24.04.2010)

Mám takové dosti rozporuplné pocity. Ve své podstatě se mi to líbilo a nenudil jsem se ani delší chviličku, ale nemohu se zbavit pocitu, že se z toho dalo vytřískat mnohem víc. Dokument těží pouze z toho, že pojednává o KLDR, o které se toho až tolik neví a je zakryta dekou mnoha tajemstvích. Docela mi vadil nemastná, neslaná a až se mi chce skoro použít slovo "hloupá", česká expedice, které bylo ukázáno pouze to, co ukázané býti mohlo. Jistě, ono to na dostatečný obrázek o zemi stačí a v podstatě je to i vševypovídající, ale člověk by přeci jen rád nakoukl kamerou za roh, který střeží obvykle pár vojáků a mrknul se, jak vypadá Pchjongjang opravdu. Jsem samozřejmě totalitním režimem nepolíbený. Znám ho pouze z vyprávění, obrázků a dobových záběrů, či filmů a myslím si, že je nám, kteří nebyli jeho účastníky podáván v maximálně odporné formě, abychom ho z celého srdce nenáviděli a za žádnou cenu se nechtěli vrátit zpět. I když naše vláda také stojí za hovno, tak člověk přeci jenom určitá práva má. Přiznám se, že ze záběrů městečka mi běhal mráz po zádech, a to z toho důvodu, že na podobná města zvyklý nejsem. Monstrózní nedostavěné stavby, obrovské sochy, mraky vojáků a především naprosto prázdné ulice a velké ticho - to je pohled vskutku depresivní. Jako by se tam zastavil čas. Režim tamějším obyvatelům dokonale gumuje mozky a tiše si buduje obří armádu. Je to cítit s každého kroku. Písně nejslavnější severokorejské skupiny jsou zpívány především o velkém, tehdy ještě, Čong-ilovi. Bavit se dá s lidmi pouze tajně a jedině o počasí. Nejzlatější hřeb se mi zdálo zvrhlé dětské vystoupení v závěru, které se většině Čechů hrozně líbilo. Nad tím mi zůstává rozum stát. Vždyť to byla ta nejryzejší ukázka toho, jak je tamější režim ve své činnosti hrozně úspěšný a náznak toho, že se rozhodně je čeho bát. No jo, nastrčí tančit dokonale secvičenou skupinku dětí, která pro svoji dokonalost připomíná spíše roboty a lidi to omámí a obměkčí. Úplně mě dorazilo, že po tom všem s velkým odporem sklonili hlavu před sochou velkého vůdce. Vždyť to už ve srovnání s tím vším bylo zcela bezvýznamné gesto. Kdyby nebyl autobus naplněn převážně slepými blbci, jejichž pohled na svět je dokonalou kopií toho, jaký pohled na svět je vhodné mít, ale lidmi, kteří alespoň trošku přemýšlí, tak to celé mohlo být mnohem poutavější a zajímavější. Tohle se mi zdálo jako výlet několika buranů, kteří se rádi při pivu chlubí kamarádům, kde už všude byli. Hlubší význam cesty bych v tom u většiny zúčastněných nehledal. Nicméně, z toho mála je k vidění poměrně dost. Člověk si rozhodně rozšíří svůj pohled a představy o KLDR a dozví se spoustu zajímavostí, o nichž neměl ani tušení. Po téhle stránce byla moje očekávání naplněna. Jen je prostě někdy lepší mlčet...Očekával jsem život v zemi kladiva, srpu a !štětce! mnohem klidnější. Docela síla. Lepší 3 *. (03.09.2014)

Děsivý dokument, který diváka vezme do úplně jiného prostředí, skoro jako vystřiženého z nějakého antiutopického díla (první na mysl mi přišel Equilibrium). Obří betonové bezbarvé stavby, ozbrojenci, odposlechy, absence úsměvů a projevů radosti, monumenty slavných vůdců, pravěká technika a vybavení, holé prázdné ulice a obrovské dálnice po kterých však nikdo nejezdí, ustrašení kolemjdoucí a všudypřítomná atmosféra strachu, který není vidět ale cítit z každého záběru. Film sleduje skupinku Čechu, kteří se chovají jako na zážitkovém zájezdu, občas mají fakt debilní kecy a někteří ani nechápou, že to, co je jim ukazováno, je prachsprostá a dost nepovedená Potěmkinova vesnice. Paradoxně nejvíc inteligentní názory a trefné hlášky má cizinec, který sotva něco vykoktá srozumitelně česky, ale ve výsledku se vyjádří inteligentněji, než všichni ti Moraváci dohromady. Zato dámu, která v jedné části prohlásí, že ji překvapuje, že se tam v tom KLDR vlastně nic moc neděje, že je to vlastně na pohodu země, do které by se i ráda přestěhovala, bych tam klidně nechal. Film, kterej bych povinně pouštěl všem těm diskutérům z novinky.cz, kteří oslavují zlaté časy komunismu a pamatují jen na to, že měli jistou práci a s trochou štěstí i džíny z tuzexu. (29.01.2016)