Křesťanský magazín

Já prostě nemám rád tu neupřímnou neegoističnost. To nedozrání a ten pach. Chodil jsem na katolické gymnázium a dívala se na to babička. Jestli chcete vidět chudé lidi, co nic nedokázali, myslí akorát na sebe dobro v budoucnosti a lžou si stejně jako ostatní, dívejte se tady na tohle. Já musím překonat hranici tolerantnosti a pak teprav si to mohu dát. Avšak nečekejte ode mě, že to budu vyhledávat na internetových stránkách a pouštět si to ve volném čase. Od lidí co žijí ve lži se nemám téměř co naučit. Většina je v knihách. Přesto dávám ze soucitu k lidem a k víře 3 hvězdy. (16.02.2009)

Nesmyslné plivání na církev, je plivání na sebe sama a svoje kořeny. A člověk nebo kultura bez kořenů - ta pak zažívá to, co teď zažívá ta naše. Rozklad. Člověk je totiž tvor společenský a církev je vyjádřením jeho touhy i potřeby po organizaci v náboženství, které je také do jisté míry přirozenou potřebou (psychologicky je nutnost míti nějakou životní ideu). Ve 20. století se čistě sekulární ideologie ukázaly - těch mrtvých co za nima zůstalo - navíc se nám teď společnost rozpadá pod rukama. Křesťanství je totiž základ našeho kulturního kódu, společně s antickým dědictvím definovalo naší individualitu, svobodnou volbu, užívání rozumu umožněné už Biblí (!), motivaci k činům (pomoz si sám a bůh ti pomůže), sebekritiku, ideu pokroku (kvůli změně vnímání času) a také aplikaci teorie do praxe, nebo univerzální lásku. Prostě položilo základy toho, jak žijeme a myslíme i dnes. Takové myšlení jinde není (přímo šíleně dopadá srovnání se zamrzlým islámem) a je to základ úspěchu křesťanského světa. A pro některé zdejší nenávistné kritiky, kteří pouzakzují na nemožnost myšlení v církvi i náboženství - do 18. století byli všichni myslitelé věrní křesťané, celý středověk byla většina myslitelů z řad církve a církví podporována, univerzity také byly založeny a spravovány církví a takový Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Roger Bacon, Occam, Koperník, Diviš, nebo Mendl byli duchovními. Máte tu nenávist nějak pomotanou. Brojíte proti omezování myšlení a sami ho nepoužíváte... PS: Malarkey - Pokud nerozenáš rozdíl mezi nenávistným zabedněným islámem a praktickým křesťanstvím, důvodem tvého myšlení, chování a moderního vědeckotechnického pokroku, pak je prezentace tvého názoru zbytečná. Já taky nic nevím o Kvantové chromodynamice a přes to nemám potřebu tím druhé otravovat ;-) (12.11.2012)

Kvalitu bych nehodnotil čtyřmi hvězdičkami. Spíše tak za dva plus až tři . Ta jedna je za přínos , nebo spíše pokus o něj. Je jen málo pořadů které vytvářejí aspoň nějakou protiváhu k akčnějším snímkům. Především je dobře, že je tu svobodná možnost pustit si občas i pořad nabízející i jiné hodnoty než se vyznávají v běžné, převážně komerční filmové a televizní tvorbě. O kvalitě se dá samozřejmě diskutovat. Ale poslat tento snažívý snímek do odpadu jak to udělala velká část hodnotitelů jen proto, že se snaží, byť méně záživnou formou ukázat na hodnoty které většina účastníků nevyznává, mne přijde škoda. Asi jako vylejt vaničku i s dítětem. (08.03.2009)

Nechápu, že tento typ pořadu hodnotí lidé, kteří vůbec křesťanství neholdují a vůbec je nezajímá. Když nemám rád např. horory, tak se na ně nedívám a taky nehodnotím. Od mnohých recenzentů je opravdu ubohé, že tento pořad hodnotí. Ale jinak. Na ploše cca 25 minut je často ukázán jeden životní příběh, život nebo zajímavá skutečnost spojená s náboženstvím. Z viděných dílů zaujal především ten o vojenském kaplanovi Tomáši Mlýnkovi, což je můj spolužák ze semináře, a ten o kratičkém životě syna Richarda Machana. Hudební režie: Václav Fiala ml. (03.07.2017)

Buďme rádi, že Česká televize vysílá něco takového, jako je Křesťanský magazín. Kdyby to byl Muslimský magazín, parafrázováním klasika: "boli bysme všici v ryci, prisahám Bohu, Kefalín!" Je zvláštní, že některé komentáře se jaksi vlastně ani k tomuto pořadu vůbec nevztahují (spíše využívají jejich prostor ke svým vlastním výplodům), ale to taky o něčem svědčí. Holt, klasický český kocourkov, no... Nejlepším řešením by asi bylo jednoduše doporučit, kdo se nechce dívat, ať se prostě nedívá. Pro ty, kdo se podívat chtějí, tady tento pořad je. A je to, ne? (11.06.2012)