Ztracené město Z

James Gray je borec, Charlie Hunnam charakter jak prase a Ztracené město Z je skvostnou a přemýšlivou odyseou do nitra dobrodruha, který pro svůj cíl obětoval příliš mnoho, a je na každém divákovi, aby posoudil, nakolik je jeho odměna adekvátní a silná. Svou neokázalou výstavbou a pomalým tempem jde odvážně proti očekáváním a buduje velice intimní zážitek, který vás buď nevpustí pro svou žánrovou nepoddajnost, nebo vás zcela pohltí a v závěru dojme záběrem, který osobně považuji za jedno z nejlepších filmových zakončení vůbec. Zhasněte světla, potlačte okolní ruchy na minimum a vydejte se společně s Fawcettem na cestu - podobnou jste jako diváci předtím pravděpodobně neabsolvovali. 90% (26.04.2017)

Mohlo to být výpravné dobrodružství filmového desetiletí. Temné, krvavé a tísnivé jako Kanibalové, ale profesionálně natočené a podané. Mohl to být i depresivní epos jako Aguirre, hněv Boží o honění se za vlastním přeludem. Mohlo to být kurva cokoliv! A on to nakonec byl jen sentimentální kýč s nádechem rodinného dramatu, kde si taťka se synem tváří tvář jisté smrti jen uspokojeně usmějí, dají si imaginárního placáka, mrknou na sebe a pronesou: "Stálo to za to", po objevení naprosto ničeho... Do prdele, námět byl tohle: "Světoznámý objevitel Fawcett se ztratil spolu s dalšími dvěma muži v džungli a už ho nikdy nikdo neviděl". Kdyby produkce předala toto zadání libovolnému dítěti a ne Grayovi, a to si pustilo jeden díl infantilního Vinnetoua, zaručeně by vymyslelo dobrodružnější zápletku než Gray za celou úmornou stopáž, kde se snažil směšně flirtovat s psychologií a vklouznout díky tomu divákovi pod kůži, přitom na konci filmu vyšel jen s mohutným usráním z jeho prdele. Ukázkový typ skvělého námětu, který když se předá do rukou průměrnému režisérovi/scénáristovi, výsledek je navzdory očekávání tristní. Film má spoustu chyb, ale pokud není schopen za dvě a půl hodiny ani na vteřinu přiblížit atmosféru nepropustného pralesa plného kanibalů, tak je fakt dost nepovedený. 60 % (10.07.2017)

Ač jsem zpočátku měl pocit, že se dívám na film zpracovaný po vzoru snímků z poloviny minulého století, tak postupně jsem jej začal vnímat jako něco, co by klidně mohl natočit Werner Herzog. Ona tvrdohlavost, umanutost a zarputilost hlavního hrdiny byla neuvěřitelná. Jít přes překážky a obětovat vše pro dosažení vytčeného cíle se stalo pro Fawcetta jediným smyslem života. Pomalejší tempo dodalo snímku mysteriózní nádech a některé scény, především indiánský obřad, evokovaly Coppolovu Apokalypsu. Spojení obrazu a hudby dostávalo až magický rozměr. - Chtít něco znamená mít více, než mám. - Což nemusí platit jen pro hmotné statky, jak dokládá i tento příběh. Angus Macfadyen se natolik ponořil do své role, že z něj antipatie doslova sálaly. Malé cameo pro Franca Nera a Pattinson znovu dokazující, že umí být více než jen upír. (11.09.2022)

Přiznám se, že podobné filmy mám rád: výpravné, technicky precizní se skvělou kamerou i soundtrackem, snažící se o nějaké sdělení a zároveň poskytující prostor pro divákovu fantazii. Ztracené město Z je snímek o lidské odvaze, touze po poznání a posedlosti dosáhnout vytčený cíl. Příběh z doby, kdy badatelé ještě museli být zároveň i dobrodruhy a chlapy, kdy skutečně šlo o to sáhnout si na dno sil a vědomě kalkulovat s tím, že své blízké při loučení vidím naposledy. Z hlediska žánru jde o kombinaci dobrodružné podívané (zbavené tolik oblíbených akčních a fantasy prvků) s životopisným příběhem majora Fawcetta, jehož úkolem se stalo zmapovat oblast "zeleného pekla" povodí Amazonie. O generaci později už cestovatelé používali letadla a motorové čluny, Percy Fawcett připomíná spíš proslulé cestovatele 19. století vybavené pouze kompasem a nezměrným odhodláním zaplnit obrovské bílé plochy na mapě. Na Ztraceném městě Z se mi líbí, že je to v každém ohledu dospělý film, nedělá žádné úlitby rodinnému publiku ani teenagerům, není založený na emocích a sentimentech. Pokud bych se měl nad něčím pozastavit, pak snad nad idealismem filmového Fawcetta ve vztahu k domorodým kulturám, který odpovídá názorům moderních městských liberálů euroamerické civilizace a nezapadá do dobového smýšlení britských důstojníků odkojených civilizační nadřazeností bílého muže a elitářstvím příslušníka britského impéria z doby jeho největšího rozkvětu. Film mohl být ve své latinoamerické části atmosféričtější, dalo se víc pracovat s prvky magického realismu. Scén, jako byl vstup výpravy do opery rovnou z džungle nebo halucinogenní scéna zajetí indiánským kmenem, mohlo být víc. Přesto naděluji poctivé 4* a 80 % celkového dojmu k tomu. (05.05.2017)

Trošku jsem zaváhal na začátku, když badatel Percy vyrazil hledat pramen řeky po proudu. Naštěstí se to ale mezi námi chlapáky rychle vyjasnilo, a pak už byl prostor jen na touhu a vášeň, která člověka žene do prčic. Myslím, že bychom si rozuměli. Škoda, že Amazonie nedostala ještě větší prostor, pokrytce sedící doma připrcle na zlatých vejcích bych tam tak často vidět nemusel, to je snad všem jasné, že tohle k ničemu nevede. Škoda je i to, že takhle zajímavý a nevšední film zmizí z kin stejným fofrem, jakým se v džungli ztratí běloch. (24.04.2017)