Ztracené město Z

Tak nebol to síce Herzog a nemalo to kamerové kvality na aké som zvyknutý povedzme od E. Lubezkiho, no pravdou je, že sa dalo pritom aspoň vypnúť a relaxovať. Veľkou výhodou bolo, že ma upútal príbeh. Už od začiatku som sa tak mohol ponoriť do atmosféry džunglového dobrodružstva a nechať sa unášať snílkovskou romantickou predstavou objavovania niečoho neznámeho. Dobré tiež bolo, že sú tu akési prestávky vo forme krátkeho pobytu doma alebo na fronte. Inak ten Percy Fawcett mal ale zaujímavý život. Ja som spokojný, celkom príjemný pukanec. 75/100 (23.07.2017)

Přiznám se, že podobné filmy mám rád: výpravné, technicky precizní se skvělou kamerou i soundtrackem, snažící se o nějaké sdělení a zároveň poskytující prostor pro divákovu fantazii. Ztracené město Z je snímek o lidské odvaze, touze po poznání a posedlosti dosáhnout vytčený cíl. Příběh z doby, kdy badatelé ještě museli být zároveň i dobrodruhy a chlapy, kdy skutečně šlo o to sáhnout si na dno sil a vědomě kalkulovat s tím, že své blízké při loučení vidím naposledy. Z hlediska žánru jde o kombinaci dobrodružné podívané (zbavené tolik oblíbených akčních a fantasy prvků) s životopisným příběhem majora Fawcetta, jehož úkolem se stalo zmapovat oblast "zeleného pekla" povodí Amazonie. O generaci později už cestovatelé používali letadla a motorové čluny, Percy Fawcett připomíná spíš proslulé cestovatele 19. století vybavené pouze kompasem a nezměrným odhodláním zaplnit obrovské bílé plochy na mapě. Na Ztraceném městě Z se mi líbí, že je to v každém ohledu dospělý film, nedělá žádné úlitby rodinnému publiku ani teenagerům, není založený na emocích a sentimentech. Pokud bych se měl nad něčím pozastavit, pak snad nad idealismem filmového Fawcetta ve vztahu k domorodým kulturám, který odpovídá názorům moderních městských liberálů euroamerické civilizace a nezapadá do dobového smýšlení britských důstojníků odkojených civilizační nadřazeností bílého muže a elitářstvím příslušníka britského impéria z doby jeho největšího rozkvětu. Film mohl být ve své latinoamerické části atmosféričtější, dalo se víc pracovat s prvky magického realismu. Scén, jako byl vstup výpravy do opery rovnou z džungle nebo halucinogenní scéna zajetí indiánským kmenem, mohlo být víc. Přesto naděluji poctivé 4* a 80 % celkového dojmu k tomu. (05.05.2017)

Obsah snímku zní opravdu skvěle a dost jsem se před zhlédnutím podivoval nad nízkým hodnocení. Po zhlédnutí se podivuji nad hodnocením taktéž. S tím rozdílem, že snímek považuji za lehce nadhodnocený. Jedná se bezesporu o hodnotnou výpověď, která divákům dokáže nastínit, kterak probíhaly dříve dobrodružné výpravy a kolik nástrah se vázalo ke zmapování neprobádaného území. Filmem diváky provází příjemný hlas Hunnama, a dokonce jsem zahlédl první roli Parkinsona, kdy jsem neměl chuť si během filmu podřezat žíly. Na snímku mi nejvíce překážel střih, absolutně to za celou stopáž nikam negraduje a nikam se neposouvá. Zcela chybí jakýkoli záznam cesty. Hrdinové se někde objeví, chvíli tam pobudou a zase se vrátí do nudné civilizace. S absencí veškerých emocí. Celé je to spíše o nepříliš zajímavých společenských poměrech v Británii, než o cestách samotných, které mohly ze snímku udělat vynikající záležitost. Velké zklamání a hodně slabé dvě hvězdy. (10.07.2017)

Film, ktorý má spoločného viac s Herzogovými eposmi o posadnutosti uprostred džungle a prekvapivo s tohtoročným Mlčaním, ako s akčnými, kvázi exotickými hollywoodskymi dobrodružstvami. Grayov scenár ide proti klasickej dramaturgickej výstavbe, založenej na gradácii a nesnaží sa strhnúť dejom, ale pohltiť atmosférou a hĺbkou toho, že prostredníctvom jeho filmu začneme premýšľať nad našou civilizáciou. Kto je v rámci vývoja ľudstva tým konečným zetkom, necháva na divákovi a po filme o tom môžete filozofovať, koľko chcete. Ale radšej sa vyberte do džungle a pokiaľ tam okrem krokodílov a hadov nikoho nestretnete, určite spoznáte samých seba a aj svet viac, ako pri monotónnom mestskom živote. (24.04.2017)

Ač jsem zpočátku měl pocit, že se dívám na film zpracovaný po vzoru snímků z poloviny minulého století, tak postupně jsem jej začal vnímat jako něco, co by klidně mohl natočit Werner Herzog. Ona tvrdohlavost, umanutost a zarputilost hlavního hrdiny byla neuvěřitelná. Jít přes překážky a obětovat vše pro dosažení vytčeného cíle se stalo pro Fawcetta jediným smyslem života. Pomalejší tempo dodalo snímku mysteriózní nádech a některé scény, především indiánský obřad, evokovaly Coppolovu Apokalypsu. Spojení obrazu a hudby dostávalo až magický rozměr. - Chtít něco znamená mít více, než mám. - Což nemusí platit jen pro hmotné statky, jak dokládá i tento příběh. Angus Macfadyen se natolik ponořil do své role, že z něj antipatie doslova sálaly. Malé cameo pro Franca Nera a Pattinson znovu dokazující, že umí být více než jen upír. (11.09.2022)