Taxík

Představuju si, že jsem z nějakého záhadného, nepochopitelného důvodu v Praze, potřebuju se někam přepravit, třeba do Bohnic, a protože mám peněz víc než krvinek----------------------------------------------------- ach, omlouvám se, u této představy jsem se zasnila. Zkrátka: příjezdovou cestu mám vydlážděnou mincemi (padesátikorunami), barák vytapetovaný pětitisícovkami (existují vůbec bankovky takové hodnoty?), v bazénu místo vody eura a už nevím co s prachama, proto se k cestování po té Prazééé rozhodnu využít služby nějakého motorizovaného zloděje. Zahlédnu taxíka, mávnu na něj a připravím si mapu nebo GPS za účelem kontroly trasy... což mi bude k hovnu, bo se v tom blbě orientuju. Vlezu do tága, které k mému úžasu uvnitř začne blikat jak kolotočářský stroboskop a ozve se "příjemně" kvílivý zvuk alarmu. Zděšeně se pokusím vyskočit z vozu, ale v záchvatu paniky nemůžu najít kliku a taxikář beztak možnost úniku zablokoval. To už se ke mně otáčí jeho hlava, zkrášlená pitomou čepičkou a pod ní potměšilými očky pomrkává ksicht Aleše Hámy. A hned prý, že za jízdu nemusím platit, dokonce se můžu dočkat několika usmolených tisícovek - stačí nebýt úplný idiot. Zpočátku padají otázky typu: "Nebe je modré. Jakou barvu má nebe?", ale postupně přituhuje: "Jaké je hlavní město Barmy." Chci se poradit s přítelem na telefonu, ale nemám tydlifon ani přítele! Nevadí, poradí nějaký náhodný kolemjdoucí - Háma zastavuje u komatózní hromady smradlavých hadrů, ze které se v odpověď ozve: "Gchrgh bleéu šššbůůůra?" Zní mi to jako bangladéština a označím tedy větu jako pravděpodobnou odpověď. Špatně! Mám poslední život a na kontě nulu, ale Háma mi velkoryse nabízí tuto částku zdvojnásobit. Chvíli váhám, přece jen mít jednu nulu nebo dvě nuly, to je rozdíl... Ale co, je to hra, jdu do rizika! "Jaká je čtvrtá nejvyšší hora Bhútánu?" Roztrpčeně opouštím Alešovo tágo a říkám si, že čas od času není špatné se v něm svézt, akorát to rychle omrzí. 50% (21.10.2011)

Příjemný soutěžní pořad s Alešem Hámou a sympatičtějším Tomášem Matonohou. Když vysílala ČT Taxík o víkendu, tak jsem se na něj nikdy nedíval. Ale jak ho přesunuli na všední den tak se na něj občas rád mrknu. Dodnes si pamatuju jak v jednom díle, nastoupili tři týpci pracující jako - Zdravotní bratr, prodavač u stánku, prodavač ze supermarketu a věděli uplně všechno. Ovšem většinou nastupují vysokoškoláci a studentíci, a to jsou potom panečku odpovědi. (05.04.2012)

Celkem dobrá soutěž, dlouhá tak akorát, aby nenudila atd. Otázky jsou někdy zapeklitý, někdy primitivní, jak už to tak bývá, ale pořád to patří k tomu lepšímu. Pravda, je tam vidět určitej kalkul (moderátoři se ptají na všechno možný, hlavně, aby to natáhli co nejvíc a soutěžící tím pádem míň vyhráli). Horší je, že to letos zrušili a má místo toho přijít sračkoidní novinka (která už v době psaní tohoto komentáře běží). (04.09.2012)

Nepletu-li se, tak při řízení motorového vozidla se má řidič, aspoň podle dopravní vyhlášky, plně věnovat zmíněné činnosti. Věřím, že ČT záběry se všemi přejetými chodci a sraženými cyklisty nejen vystříhala, ale taky zničila. Vozit Monice Absolonové pomeranče do vězení přes celou republiku se mi nechce. Jinak podprůměrná soutěž, ale s milými průvodci. (16.09.2012)

Jeden z mála soutěžních pořadů, který si fakt rád pustim. Taková obdoba "Milionáře" s tim, že se jezdí v autě. Pokud jde o autorskej pořad ČT, tak chválim za dobrej nápad a jeho provedení. Největší radost mám, když je tam zrovna pěkná a sympatická Monika Absolonová, ale ostatní moderátoři/řidiči jsou taky na pohodu. Jediný, co bych vytknul a co už tu i padlo, je nevyrovnanost otázek (za 500,- je kolikrát těžší, než za 1 000,- a více), ale tohle se dá kritizovat asi v každý soutěži. (18.07.2012)