Vesmírní kovbojové

Málo doceněná komedie je variací na Eastwoodovo oblíbené téma-návrat z hlubin zapomnění, zjednání spravedlnosti a naplnění smyslu života. Zároveň si pohrává s myšlenkou stárnutí (lidí i jejich vynálezů). Závěrečný záběr, v němž kamera za doprovodu Sinatrova zpěvu (Fly Me To The Moon) najíždí na Zemi odrážející se v průzoru helmy Tommyho Lee Jonese, považuju za jedno z nejlepších a nejdojemnějších filmových zakončení. (25.01.2007)

Mám Clinta rád. Ačkoliv jsou jeho filmy v jádru na jedno brdo a obvykle přímočaře upalují za jasně načrtnutým poselstvím, mají v sobě kouzlo, slovo a chlapskou tvář svého tvůrce. Buď je rádi máte, nebo na ně z vysoka kálíte. Divák je ale potvora nevděčná a zatímco třeba Gran Torino sklízí megaúspěchy, po dědcích ve skafandrech neštěkne ani pes. Je to trochu paradox - oba filmy jsou stejně tvrdohlavě přímé, oba mají jasně rozdané role a oba používají docela laciné berličky (SPOILER - smrt hlavních postav je v obou filmech "ulehčena" vědomím, že jsou smrtelně nemocné). V mnoha ohledech si mohou podat ruce. Vesmírní kovbojové jsou Armageddon s geronty místo Bruce Willise, přesto však obsahují klukovské nadšení a nadhled (závěrečná scéna je vskutku hřejivou perličkou), což jim dodává šmrnc. Vedle toho jsou opravdu skvěle zrežírovaní, Clint Eastwood mazácky ustál i trikové sekvence a můžu s čistým svědomím říct, že jsem se ani minutu nenudil. Nechci znevažovat názory druhých, ale pokrytectví nefandím a ať počítám jak chci, Vesmírní kovbojové nijak zvlášť nezaostávají za jinými filmy Clinta Eastwooda. SPOILER: Možná i proto, že jsou v něm místo otravných knězů dědkové, co létají na atomových bombách na Měsíc. (28.12.2012)

Clint nezklamal a potěšil. Pohodovka, ve které nechyběla ani zábava, vtípky a legrácky, ani drama a napětí. Přechod od odlehčeného humoru a sebeparodie, ve které si čtverka starých pardálů ironicky utahuje ze sebe i žánrových schemat žánru, k vážnému dramatu, akci a emocím byl plynulý a nenásilný. Clint přitom občasným zážehem nadsázky udržoval nadhled první poloviny i v polovině druhé. K tomu skvělý Tommy Lee Jones, vtipné dialogy, vydařené triky, Clintova režie, která mi vyloženě sedla. Proště i po letech naprostá spokojenost. (04.10.2013)

Hoši, pojďme si trochu zablbnout ve vesmíru, když má Houston zase problém. Dnes páprdové, kdysi hvězdy NASA. A stanou se jimi znovu. Někdejší testovací tým musí znovu do akce, protože sic se doba výrazně změnila, stařičký satelit se vymknul kontrole a chystá se zřítit na Zemi. Navigační systém je potřeba opravit a to neumí jen tak někdo. Kvalitní ruční přístup ze staré školy zajistí kvarteto, které tak bude brzy zase na koni. Clint Eastwood zřejmě bouchl do stolu a naznal, že dost bylo těch hezounů, co při západu Slunce pronášejí polotrapné věty a pak udělají hrdinský čin, který zachrání celou planetu. Slibný námět lehce sráží „důchodcovské“ tempo, laskavě vtipná první polovina potěší, patetická kovbojka ve vesmíru už je trochu slabší. Technicky je to fajn, herecky pochopitelně rovněž, Eastwood si zřejmě splnil další ze svých snů. (12.05.2017)

Neváhám dát pět. Dědci jsou ve skvělý formě a ukazujou nám, že člověk se nemění. Byli frajeři už za mlada a zůstalo jim to. Dostali na starý kolena šanci proletět se v raketoplánu a rozhodně si to užili. Já jsem si to užil s nima, když už Eastwood zase jednou nerežíroval utahanej, dokonalej, nudnej a cenama ověnčenej film. (14.12.2008)