Dobré srdce

Hned poprvé, jak mu utekla ta kachna, tak jsem si říkala prosím, ať ho nezajede to auto... ale stalo se... sice napodruhé, ale stalo. Nedokázala jsem si představit, že by umřel právě on, ale od začátku jsem to předvídala. Sice mě ten konec trošku pokazil celý film, ale i tak mu musím dát 5*. Krásn ěse na něho koukalo. (23.10.2011)

Tak ako to vidím ja je, že oni vám natlačili 500 dielny seriál do 95 minút, lebo toto sa nikde inde nedeje! Už už som si myslel, že... Wááááw, náhrada za Kaurismäkiho , ale s príchodom tej ženskej to šlo dolu vodou! Môj záver: Názorná ukážka toho, ako sa dá zpackať vynikajúci nápad. (18.11.2010)

Stává se Vám ve filmu často, že se Vám líbí tak z 95ti % a pak to závěrem absolutně posere? Že to zase tak často není? No já se ani nedivím, taky jsem se s tím dlouho nesetkal. Dobré srdce je totiž naprosto parádní film. Ze života, o lidech, o jejich smyslech života. Nádherně se na to kouká, ale pak přijde konec a režisér, jak kdyby zasimuloval, uklouz a rozbil si držku o led. Prostě a jednoduše tak výborný příběh závěrem neuvěřitelně zadřel. Když už nic jiného, tak ten závěr si zasloužil alespoň větu. Jenže ani na tu tenhle film nemá. Jinak to ale přes to všecko byla radost sledovat. Takových milých ale zároveň smutných filmů se nenajde ani po prsty u jedné ruky. Ale pozor...pořád je tam ta Skandinávie. Pozitivní to je, ale tak jakoby, osobitě. (18.04.2011)

Mile svérázný, netezovitý film, který předvede několik úhybných manévrů – na začátku a pak ještě párkrát se zatváří jako nesnesitelná velkoměstská selanka vycpaná lacinými instantními velkopravdami o životě, dojemně bezbrannými bezdomovci, chlupatými i peřnatými zvířátky, jednorozměrnými figurkami štamgastů a jinými roztomilými rekvizitami, ale pak vždycky překvapí ne úplně očekávatelným a hlavně nebanálním směrem dalšího vývoje. Přirovnání ke Kaurismäkimu i k Wangovi docela sedí. Výborná muzika. Protivně doslovný stereozvuk, čímž myslím hlavně zbytečné a rušivé přeskakování zvuků ze strany na stranu v protipohledech. Výborné herecké typy. Film roku to pro mě není, ale na slabší **** dosáhne. (09.02.2011)

Celé to příjemné a rázovité dryáčnické vyprávění o nepravděpodobném přátelství dvou vyšinutých mužů ruinuje předvídatelný motiv symbolického dluhu, který od počátku předurčuje vyústění filmu. Kári bohužel není Trier a emoce neukočíruje. Na konci se mu film vymkne z ruky do nepravděpodobné pohádky, kterou celou dobu nebyl. Škoda, třeba v Outsiderech to Islanďan ustát dokázal, tady mu chybí nadhled. Ale za příjemnou většinu filmu dávám víc než dobrou. (10.01.2011)