Madisonské mosty

Nestačí byť dobrým človekom, mužom a starostlivým otcom. Na to aby bola žena vo vzťahu spokojná a šťastná treba asi niečo viac ako len nechať ju stáť pri hrncoch a každodennom kolobehu pozostávajúceho z maličkostí a drobností okolo detí a rodiny. Čím viac človek starne, tým ľahšie si uvedomuje prípadnú nenaplnenosť zvojho bytia a to môže byť niekedy veľmi deprimujúce. Zároveň akákoľvek vyhliadka na zlepšenie a vytrhnutie zo stereotypu môže byť neodolateľne lákavá... Ako bolo aj vo filme vyslovené, niečo také môže prísť len raz za život. Už od prvého momentu ako vkročí C. Eastwood do kuchyne M. Streep je jasné, že práve nastal takýto moment. Od zamilovania až po postupné vytriezvenie a reálne zhodnotenie ich vzťahu tak má divák možnosť sledovať herecký koncert oboch hviezd, najmä M. Streep, ktorá si toho Oscara právom zaslúžila. Emočná stránka s ohľadom na celú situáciu tu v priebehu deja pekne pomaly stále narastá, pričom ku koncu je to už skoro na nevydržanie. Úžasne vťahujúca atmosféra na záver exploduje v gejzíre emócií za doprovodu myšlienok hodné pamätania. Niečo takéto si dokáže divák plne vychutnať, len keď už má niečo odžité, má rodinu a deti, len vtedy pochopí tú jednoduchú krásu slov a pocity hlavnej hrdinky - Rodine a deťom som venovala celý svoj život, Robertovi chcem venovať to čo mi ostalo. Výrok, ktorý hovorí za všetko. Skrátka geniálne. (30.11.2015)

Tohle byl ten film, u kterého jsem si uvědomil, že se zaškatulkováním Clinta Eastwooda to není až tak snadné. Jednoduchá zápletka rozehrává prostý příběh velké lásky dvou dospělých lidí. A Eastwood nás ji nechá sledovat z úhlu Meryl Streep. Vedlejší linie jejich dětí film pouze doplňuje, to podstatné je pouze mezi dvěma hlavními protagonisty. (22.06.2007)

Poetický příběh krásně zahraný s jasným poselstvím o tom, že láska je dar, který není dán každému a pokud má někdo to štěstí ji potkat, je to zázrak okamžiku, třeba jen čtyř dní nebo studny, z níž se dá čerpat celý příští život. Několik úchvatných scén dává filmu speciální nálepku, již už nelze s jistotou odpárat. Např. deštivý pohled na auto s cizí SPZ z každé strany mince - té co o tom "něco" ví a uvnitř ji drásá boj s dilematy a té, co žije v blahé nevědomosti klidné a bez emocí - co je lepší, toť otázka? Nikdy bych neřekla, kolik je v tak prosté nenápadně krásné Meryl erotického náboje, nebo právě proto? (25.12.2012)

"I DON'T THINK OBSESSIONS HAVE REASONS. THAT'S WHY THEY'RE OBSESSIONS." ----------- Počas prvej polhodiny sledovania som chcel napísať niečo vo význame, že keby som nevidel Pollackove Spomienky na Afriku, tak tomuto zrejme pacnem štyri hviezdy. Po skončení sledovania nakoniec prekvapivo dávam štyri a Afrike nechávam za tri. Madisonské mosty sú naozaj pohodový feel-good film (teda aspoň prvých 100 minút), ktorý je komplet zvnútra i zvonku krásny, úprimný a čistý. Herecký koncert Clint & Meryl mi chutil viac než Redford & Meryl, ktorá tu posúvala herecký strop až do nebies, od prvej po poslednú minútu. Ten jej smiech je nezabudnuteľný. Film ale nezaostáva ani so súdkom smútku, ktorý sa v závere úplne vylial. Scéna zo smrteľnej postele mi instantne pripomenula Leaving Las Vegas, kde dal Nicolas Cage zo seba dušu. Zhrnuté a podčiarknuté, mosty v okrese Madison sú skutočne kvalitka, ktorým to musí uznať aj človek ako ja, ergo hanobiteľ romantiky, lásky a vzťahových sračiek. (09.12.2018)

Nádherné, okouzlující, poetické, čisté a pronikavé. Příběh o jednom osudovém setkání, trvajícím kratičké čtyři dny, za které však dokáže zcela změnit životy dvou hlavních postav. Úžasné citlivé scény, napětí, touha, pohledy, letmé doteky. Malebná, klidná, příroda, horké dny a vlahé letní večery ještě více dokreslují celkovou atmosféru jak filmu, tak jednotlivých scén. Delší stopáž, která mi však ani na chvíli neposkytla prostor pro nudu, ani mi nenabídla slabší místa. Romantický příběh, ve kterém jsem však, snad až jen na jednu závěrečnou patetickou scénu, nenašla žádný závan klišé či patosu. Svým zpracováním, námětem a kvalitou mi připomínal Zaříkávače koní, a spolu s ním je považuji za jedny z nejkrásnějších romantických dramat. Clint Eastwood, který potřebuje všechny a nikoho a rozkošná Meryl Streep, která ho začne tolik milovat, ale má strach z toho, že pak už by žádné další dny, jinde s ním, nebyly takové, jako ty čtyři dny, tady u Madisonských mostů. Čím víc milujeme, tím víc se bojíme, že další chvíle a čas už nebude takový jako ten, který navždy zůstane v našich srdcích. Je to jako sen, ze kterého se nechceme probudit, ale zároveň se bojíme, že až příště usneme, už nebude nikdy stejný. V lásce nechceme realitu, všední dny, chceme jen Lásku. Být jen s ní. Když jsme s ní, jsme jakoby daleko. Když jsme sami, jsme jen nikdo ztraceni uprostřed míst, která nám bez ní přijdou strašně prázdná... "Nechci tě potřebovat." - "Proč?" - "Protože tě nemůžu mít..." (19.06.2010)