Boku no kanodžo wa saibógu

Film, jaký jsem dlouho neviděl a který bude ještě dlouho ve mně. Tahle pohádka je natolik hřejivá, jasná a přitom zamotaná, že mi to až bralo dech, a spolu se závěrečným rozuzlením mě naprosto pohltila. Myslím, že sci-fi látka může leckoho odradit (možná naopak potěšit), nicméně ta veselá a čistá romantika pod tím vším je prostě kouzelná a mně nezbývá než litovat, že jsem si Cyborg Girl nenechal na Silvestra - abych zakončil rok něčím ze soudku nejlepších. (27.12.2008)

Zprvu se film tváří jako komedie (dětinsky hloupoučká), ale to divák netuší, do jaké pasti právě spadl. Ty připitomělé vtipy si bude ještě rád připomínat, až se snímek přemění v uslzené melodrama uprostřed katastrofy. Já osobně jsem akorát počítala, kolikrát ještě může na robotku spadnout barák, aby byla pořád plně funkční. Dost odolný model. Finální hrátky s časem chvilinku slibují, že přece jen příběh chtěl něco vyprávět, aby pak několikanásobný zvrat ukázal, že tyhle ambice snímek neměl o nic více, než měli jeho autoři mozkových buněk. SHRNUTÍ: Pokud si začnete románek s robotkou, skončíte vycpaní v muzeu a budou vás tam očumovat školní výpravy. A dobře vám tak! (29.03.2019)

Jsem vstřícným konzumentem asijské filmografie, baví mne šikmooký úhel pohledu na svět i neadekvátně rozzlobené reakce tamní mentality, ale tento snímek si smutně pochodoval zcela mimo mé chuťové buňky. Nejiskřivá romantika mezi kakabusem a robotkou se zkrátka protla s katastrofickým filmem a natolik podivným cestováním v čase, že by o jeho logice cirkusáci od Monty Pythonů dokázali vést nekonečné debaty. Poctivě jsem se donudil až do konce, s povděkem zaznamenal pár originálních scén, ale tak nějak jsem z toho zklamán, i když na omluvě a uctivé úkloně až na zem od Jae-yong Kwaka netrvám. (14.04.2016)

Jeden z najkrajších filmov aké som v poslednom čase videl. Pripadal som si ako v nejakej knihe od Haruki Murakamiho. Kwak po ťažkopádnom windstrucku a hlúpom my mighty princess natočil neskutočne krásny film o cestovaní časom, prelínaní dvoch rozdielnych svetov, zemetrasení, minulosti, láske a robotovi. Hlavny hrdina je sympatický rovnako aj robotka v podaní fenomenálnej Haruke Ayase. Emotívna rovina je ku koncu neskutočne silná, a naopak začiatok je neskutočne krásne odľahčený typických Kwakovským humorom, ktorý tu ale funguje dokonale. Nemám žiadne väčšie výhrady. ďalší z neskutočných filmov. A apokalypsa alá Kwak mi príde omnoho skutočnejšia a menej hrajúca sa na efekt. Majster rozprávač opäť vyrozprával príbeh ktorý ma rozosmial a pohladil na duši. bravo. (26.10.2009)

Na tomto filme už vidno Kwakov úpadok z ktorého sa dodnes nespamätal. Najlepšie funguje úvod, ktorý ma kvalitou blízko ku Kwakovým romantickým klasikám. Ona je roztomilá a on je typický ňouma. Perfektne sa k sebe hodia a chémia medzi nimi funguje na jednotku. Na tento skvelý úvod dojímavo nadviaže aj záver, ktorý dodá filmu peknú pointu. Lenže medzi krátkym úvodom a záverom je dlhý úsek v ktorom sledujeme síce nádherného Cyborga v podaní dokonalej Haruky, ale keďže je úplne vygumovaná a všetko o ľudskom správaní sa musí učiť, tak medzi ňou a hlavným hrdinom nefunguje žiadny vzťah. Čo je logické. Jak nadviažete vzťah s tupým robotom, ktorý nič nechápe. Túto časť filmu mali pravdepodobne naplniť komediálne scény v ktorých Cyborg stvára rôzne trapasy. Ale väčšina z nich bola len trápna. Keby tam nehrala Haruka na ktorú sa dobre pozerá aj keď len stojí pred kamerou, tak by to bola neznesiteľná nuda. Sem tam poteší len nejaká tá akčná scéna. Sklamaním je aj nevýrazný soundtrack na ktorom si predtým dával Kwak záležať. Takže výsledné kvality tohto nevyrovnaného filmu sú priemerne. Proste film tak na jedno pozretie napriek tomu, že záver mal asi dodať úvodu pointu vďaka čomu by mal film na druhýkrát fungovať lepšie. U mňa sa stal opak a tretíkrát si to pravdepodobne nepustím ani kvôli Haruke. 5/10. (15.07.2019)