Krajinka

Zatím se mi filmy od Martina Šulíka líbí. Sice zatím všechny tři dostali stejné hodnocení, ale příjemně se na to kouká a klidně se na ty tři filmy podívám znovu. Teď ke Krajince. Různé příběhy, různé povídky, jiné dobré či zajímavé, jiné nudné. Co se mi na filmu líbilo, tak to byla hlavně návaznost na příběhy co už byli. Například Imro se objeví úplně v první příběhu a pak i v tom posledním nebo ten doktor se objevuje na začátku, pak se o něm nic nedozvídáme, ale pak se vrátí. Jenže Krajinka pro mě trpí i tím, co mi vadilo i u Orbis Pictus - ke konci to začíná nudit. U takové Zahrady mě to ke konci stále drželo a zajímalo. Každopádně je to dobře natočené. A nakonec se teoreticky dá i tipovat, kde by se mohla ona krajinka nacházet. 3*, stejně jako u Orbis Pictus. (28.10.2017)

Chceme-li škatulkovat, je filmová kronika jakýmsi malým subžánrem, který nás zpravidla seznamuje se životem prostých lidí žijících na určitém místě, ať už fiktivním nebo konkrétním a zachycuje delší časové období tak, jako to kroniky ve všech formách dělají. Seznamuje nás s obyčejnými lidičkami, kteří by jinak zapadli do propadliště dějin a je jen na nás, jak ochotně je přijmeme. Vnímavý divák si může z vyprávění odnést do dnešního uspěchaného světa trochu pokory a třeba i ponaučení a divák povrchní je prostě nazve burany.. Martin Šulík vsadil na velice poetické vyprávění, Štrbovu senzibilní kameru, výtečné herce a u mne tak uspěl víc, než u daleko protěžovanější Zahrady. Tím víc je pro mne záhadou proč se na jeho hlavu snesla kritika především slovenských komentátorů… (29.07.2008)

Šulík nastavil chrbát, všeobecnému trendu rozprávať film ako snahu vnútiť divákovi stotožnenie sa s hlavnými hrdinami deja. V jeho podaní je hlavným hrdinom krajina. Je jej jedno kto aký je alebo, akými spôsobmi ju ľudia trápia (dve svetové vojny). Ona tu zostane navždy a zo všetkých rán sa vylíže. Neprikláňa sa na nikoho stranu a iba rozpráva to, čo sa v nej povedalo. Presne takýto postoj zaujal samotný režisér. Podľa môjho názoru je to presne to, čo dokáže postaviť európska kinematografia oproti americkej. Nesnažiť sa divákovi nanútiť svoj subjektívny uhol pohľadu. (15.01.2010)

Poeticko-mýtické filmové vyprávění Martina Šulíka, tam kde byl ale ve své předešlé Záhradě spíše poetický, převládá v Krajince spíš rys mýtický a tím se přibližuje k snímkům svého krajana Juraje Jakubiska či k dalším autorům tvořícím v duchu (jistě především autorsky osobitého) magického realismu... Podobné filmy: Nejasná zpráva o konci světa, Absurdistán, Ábelov čierny pes (21.11.2006)

Poetická mozaika o lidech a jejich osudech, dominuje melancholie, nechybí ani humor; zkrátka takový pěkný, příjemný, moudrý film, co pohladí na duši. Český dabing mě nepotěšil a českou TV premiéru jsem brzy vzdala, naštěstí jsem napoprvé měla možnost vidět v kině verzi ve slovenštině. Je to sice 8 let, co jsem "Krajinku" viděla, ale vzpomínky na ni zůstávají pozitivní. Někdy se ráda podívám znovu. 79% (25.06.2009)