Režie:
Džun-ho PongKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Bjǒng-u LeeHrají:
Hye-ja Kim, Bin Won, Goo Jin, Je-moon Yoon, Sae-byeok Song, Woo-hee Cheon, Do-won Kwak, Yeong-gi Jeong, Beom-taek Kwon, Mi-do Lee, Kyeong-jin Min (více)Obsahy(1)
Jeden z nejosobitějších korejských tvůrců nového tisíciletí přichází po hitech Pes, který štěká, nekouše, Vzpomínky na vraždu a Mutant s vysoce intimním dramatem matky, která bojuje o záchranu syna. Celý život Hye-ji se točí jen kolem jejího „chlapečka“, sedmadvacetiletého muže, v jehož dospělém těle je uvězněno dítě. Když je syn obviněn z brutální vraždy, je Hye-ja jediná, kdo věří v jeho nevinu... Film byl uveden na festivalu v Cannes v sekci Un certain regard. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Poslední dobou začínám úspěšně ztrácet důvěru v jihokorejskou tvorbu, která je pro našince nejen netradiční, ale oproti severské kinematografii i nepříjemně brutální. Od filmu jsem definitivně očekával více, než jen hlupáka a jeho matku, která se synem po večerech prováděla značně podezřelé věci. 34 % Celosvětový příjem k 7. 2. 2020: $17,149,348, což je 3,43 násobek rozpočtu ()
Jihokorejská kinematografie si zapisuje další zářez a Bong Joon-ho definitivně potvrzuje, že patří do režiserské (myšleno celosvětově) elity. Příběh matky, jejíž láska nezná hranic a která se ze všech svých sil snaží zachránit syna, je strhující svou upřímností a naléhavostí, kterou onu lásku popisuje. A uvnitř vší té rozervanosti navíc Bong nezapomíná upomínat na Hitchcocka a připravovat thrillerové scény plné jakési temné aury, jež vaší duši chtivou "něčeho" originálního zcela naplní (téměř všechny takovéto scény v Bongově podání končí jinak, než by se čekalo). Typická rozpolcenost režisérových filmů je přítomna i zde: humor střídá násilí, horror vztahový film a černá komedie tragický příběh. Tohle je ovšem trademark v pravém slova smyslu, žádná neumělá křeč. Je až neskutečné v jakém uměleckém duchu Bongova filmografie pokračuje a jak se svým každým dílem posouvá dál a tím pádem posouvá dále i hranice filmového vědomí. Říkejte si, co chcete, ale toto dokáže jenom ta asijská kinematografie. ()
Režisér Parazita mě tentokrát příliš nepotěšil a Matka je sice důležitým filmem v JK tvorbě, ovšem nenašel jsem v něm zajímavé téměř nic. Hlavní postavy mě nezaujaly, tempo je neskutečně pomalé, absence akce a násilí taktéž nepotěší a ve výsledku mě ani rozuzlení příliš nepotěšilo. 3 hvězdy z úcty za řemeslo, ale jinak šel film absolutně mimo mě.Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost**, Hudba***, Vizuál**, Atmosféra***, Napětí**. 5/10. ()
V poměrně rychlém sledu jsem si dal Memories of Murder a teď i Matku. Jako první musím jednoduše ocenit to, že Pon Džun-ho je filmař od přírody. Cit pro různé detaily, ať už ve scénáři či ve střihové skladbě, celková konstrukce příběhu a schopnost vyprávět záběrováním. Můžete natočit dobrý film, ze kterého tohle cítit nebude, nikdy to ale patrně nebude ten poctivý filmový zážitek, který vás rozechvěje ze samé podstaty. Pon Džun-ho tohle podle mě umí a ukazuje to v obou zmíněných filmech. Samotná Matka pak trochu mění stavbu klasické detektivky (kterou jsou právě třeba Memories of Murder) a přenáší POV celého vyprávění na matku podežrelého. To přináší docela originální vnímání perspektivy příběhu, který postupem času pracuje i s nejednoznačností a dilematem, což je u podobných snímků vždy silný pohon diváckých emocí. Memories of Murder na mě svým temným vyzněním zapůsobily ještě o fous silněji, i tak je ale Matka kvalitním a v mnoha ohledech silným filmem. 7/10 ()
Hluboce emotivní korejská tragédie matky a jejího mentálně opožděného syna, jenž dle mého skromného názoru chytne za srdíčko i největší cyniky - pokud ne, tak netuším, co by vás mohlo vyléčit. Zkrátka, velice doporučeníhodný film. Našel jsem tedy snímek, jenž budu doporučovat až přijde řeč na korejskou tvorbu. 90% ()
Galerie (27)
Zajímavosti (1)
- Aby nebyla Kim Hye-ja při natáčení úvodní scény, kdy tančí, nervózní, tančil režisér Joon-ho Bong zároveň s ní. (Namaste)
Reklama