Dlouhá cesta na Jih

K motorkám nemám žádný vztah, takže jediné, co jsem si na dokumentu užíval, byla cestopisná část. Poznávání Afriky ze sedla dopravního prostředku je určitě super nápad, ale daleko více bych si to užil, kdyby třeba jeli na kole. Stoprocentní hodnocení nemohu dát rovněž kvůli McGregorovi a Boormanovi, kteří mi jsou málo symptatičtí. (08.07.2013)

Chlapci opět sebrali staré dobré "bavoráky", svůj tým a vyrazili směr Afrika. Začátek byl trošku slabší, pořád jenom jeli a jeli a nic se nedělo, až pak k stejnému názoru došel i Ewan a Charley, "to musíme změnit!" říkají.. Od příjezdu do Egypta se to začínalo podobat více "Long Way Round", začali být ve větším kontaktu s místními lidmi a to teprve začala být dobrodružná výprava, stanování s domorodci, stanování poblíž nebezpečné cesty, kde je evidováno mnoho přepadení, to se mi líbilo. Pár držko pádu na písku, asfaltu, trochu poškrabaný lak, Claudio opět odrovnal celý "nos" motorky atd... Velmi příjemná výprava s těmito týpky co mi už v prvním díle přirostli k srdci. Co hoši, kdy dáte další Long Way xxxxxx ?.. (18.12.2012)

Tak s tímhle mám problém. Právě jsem dokoukal dva české dokumenty o podobných cestách, ovšem absolvovaných trabantem. Terénní motorky mi proti tomu teď zákonitě přijdou jako procházka jarní loukou. K tomu plno dalších lidí, kteří se starají o víza a další věci, jež si museli naši čeští kolegové zařizovat sami. A s financema asi taky neměl Ewan McGregor takovou starost. Takže tohle nedám, ale v komentech kolem čtu, že Long Way Round byl upřímnější a napínavější, zkusím aspoň to. (23.03.2014)

Trošičku slabší než Long Way Round. Hlavně zpočátku. Plánování cesty je mnohem větší rutinou, celý tým je zběhlejší chybí tam více vzrušení a natěšení se. Evropské státy jsou zase podány jen letem světem, a počáteční fáze v Africe je zase ovlivněna špatným naplánováním, kdy celý tým téměř bez přestávky jede náročným terénem, jen aby se stihl nalodit v Egyptě na trajekt jedoucí do Súdánu. Nedostatek odpočinku a vysoký tlak rozbíjí dobrou náladu, a negativní emoce jsou tak čitelné i méně empatickému divákovi. První polovina sezóny je zároveň příliš schématická (tady se nám jeden špatně, tady je nějaká památka a teď už se bojíme hranic, které budou nejhorší na cestě) a divácky nepříliš vděčná. V druhé části se situace obrátí k lepšímu, a na ty horší díly dává rychle zapomenout. Projížděným místům je najednou věnováno více času, vrací se starý známý humor, trošku otravy v podobě UNICEF, ale i fantastické pozorování divokých afrických zvířat z minimální vzdálenosti. Najednou je zpět i nadšení pro cestu, které dokázalo tak skvěle strhnout diváka v předchozí řadě. Maličké zaváhání přichází na konci, kdy se přidává Ewanova manželka. Pro tým (asi krom Charleyho) se jedná o příjemné oživení, ale divácky se krom pár pádů o nic obohacujícího nejedná. (07.07.2013)

O něco slabší než předchozí Long Way Round, ale pořád příjemná oddychová road-docu-movie. Oproti minulé sérii mi to přišlo méně spontánní a přirozené a naopak více sterilní. Chvíle, kdy se Ewan s Charleym dostávali do svízelných situací, které museli sami vyřešit, tu docela chybí a sice kvůli tomu, že většinu cesty s nimi jedou jejich doprovodná vozidla (tentokrát oblepená obrovským logem pořadu - i to je drobný ústupek ze spontánnosti). Druhým momentem, který narušoval celkový dojem byla skutečnost, že občas překvapivě vázla komunikace mezi hlavními aktéry (k čemuž se tuším ve 4. díle přiznali, naštěstí to byl asi chvilkový problém). Ne moc šťastným nápadem bylo taky připojení se Ewanovy manželky, která v životě na motorce neseděla... to zážitek ze společné jízdy jenom rozdrobilo (stejně jako občasné přemísťování se letadlem do různých zapadlých koutů, "kam by bylo nebezpečné jet na motorce"), navíc mi to přišlo nefér vůči Charleymu. Přesto všechno je tu spousta silných momentů (rwandská genocida, gorily, sloni), takže i takhle jízda stojí za shlédnutí ;-) PS: je docela vtipné, že je tu v účinkujících uveden Ray Mears, který se asi na 3 vteřiny mihne v prvním díle. (23.10.2010)